Hořká pravda - 1. část

21. října 2007 v 13:25 | Aileen |  Hořká pravda - SP
Tady je ta jednorázovka na části. Budu moc vděčná za komentáře. Vůbec nevím, jak ten článek vlastně vypadá. Moc jsem ho nezkoumala. Jen ho narychlo přepsala...

Hořká pravda
Bylo jasné letní ráno a nad Bradavickým hradem zářilo jasné slunce. Většina studentů byla již vzhůru a mířila na své první hodiny letošního školného roku. Ovšem byli tu i jedinci, co nehodlali vstát. Mezi nimi byl i slavný Harry Potter a jeho nejlepší přítel Ron Weasley, kteří k jejich štěstí měli první hodinu lektvarů s kým jiným než profesorem Snapem.
"Pohni, Rone, nebo to nestihneme!" Popoháněl kamaráda Harry u snídaně a všemožně se ho snažil zvednout ze židle ve Velké síni.
"Uch du." Zahuhlal plnou pusou a neochotně se postavil. Neměli ani pět minut, aby doběhli do sklepení.
O sedm minut později v učebně lektvarů Nebelvíru se Zmijozelem…
Profesor lektvarů se chystal zajít výuku, když se rozletěly dveře a v nich stál chlapec s rozcuchanými černými vlasy, zelenýma očima, v černém školním hábitu a brašnou s učením přes rameno. Vedle něj stál zrzavý chlapec ve stejném hábitu s umazanou pusou od marmelády.
Profesor lektvarů si je znechuceně přeměřil. "Pottere. Weasley. Hodina začala před dvěmi minutami. Za to ztrácí Nebelvír dohromady dvacet bodů. Plus nevhodný příchod do hodiny. To je dalších deset." Pronesl k dvěma chlapcům, kteří usedali do první lavice vedle Hermiona 'šprtky' Grangerová. "Dále." Pokračoval s neskrývanou jízlivostí v hlase. "Si každý z vás odpyká školní trest." Harry se nadechoval k námitce. Snapeovi stačil jediný pohled na umlčení. "Pan Weasley ho nastoupí dne v sedm hodin u pana Filche a pan Potter v tutéž hodinu u mě." Samolibě se usmál. "Nyní, když jsme zde všichni, začneme konečně učivo. Dnes budeme dělat rodový lektvar…"
Během Snapeova výkladu se Mia otočila na Rona a Harryho a s vševědoucím výrazem jim oznámila. "Já vám říkala, abyste vstali dříve a vy ne. Jste opravdu nemožní. Hned první školní hodina a VY dva dostanete Nebelvír do mínusu a ještě dostanete trest. Jsem zvědavá, jak se dneska ještě znemožníte."
Chlapec s jizvou na čele se obrátil a dával pozor na výklad. Moc dobře věděl, že má Hermiona pravdu, ale nechtěl to přiznat nahlas. Radši dával pozor na popis přípravy lektvaru.
"... Pro Rodový lektvar je potřeba i vaše krev. Tu nakapete na pergamen, který pokryjete celou plochu lektvarem. Nesmí se dostat jinam než na pergamen! Pokud jste ho udělali správně, měl by se vám ukázat vaši předci i první kouzelníci ve vaší rodině. Tento 'test' je naprosto přesný a není možné, že by to nebyla skutečnost. Pokud bude správně uvařený." Dokončil svůj proslov mistr lektvarů.
Mladý Potter si vytáhl kotlík a nevšímal si hádajících se sousedů. Elixír byl poměrně složitý. Zatím nejsložitější jaký dělali. O prázdninách si četl knihy o lektvarech, když se mu povedlo udělat N. K.Ú., rozhodl se toho využít a učit se. Nechápal, jak se mu povedlo dostat vynikající z lektvarů. Nyní se doučil, co se za ty roky nenaučil od Snapea. Možná ani Hermiona neměla učebnice lektvarů přečtené, tak dokonale a pochopený postup. Na tabuli křída napsala popis postupu a potřebné přísady.
RODOVÝ LEKTVAR
Přísady:
Šalvěj, listy meduňky, listy mandragory, kořeny saturejky, kardamom tobolky, dračí krev, kost Karkuličky, kořen asfodelu
Příprava:
1) Do kotlíku bez ohně nasypte kardamom tobolky a přidejte přiměřené množství vody. Třikrát zamíchejte po směru hodinových ručiček a dejte na dvě minuty vařit na teplotu 60C
2) Poté přidejte rozdrcený kořen asfodelu a nechte ho vařit několik minut na stejnou teplotu jako u předchozího bodu. Hned poté zamíchejte desetkrát po směru a pětkrát proti směru hodinových ručiček.
3) Lektvar nechte na pět minut odstát a poté přidejte na jemno rozdrcenou kost Karkuličky a míchejte lektvar po šest minut střídavým mícháním.
4) Nechte lektvar vychladnut na teplotu 30C
5) Poté přidejte list meduňky a kořen saturejky na jemno nakrájené a nechte ho v kotlíku vylouhovat pět minut a poté zahřejte kotlík zase na 60C.
6) Následně přidejte dračí krev a míchejte proti směru hodinových ručiček dvě minuty.
7) Nakonec přidejte šalvěj, zamíchejte několik lístků po směru hodinových ručiček a několik proti. Lektvar nechte deset minut vařit.
8) Lektvar nechte alespoň 24 hodin odležet.
Pracoval na lektvaru skoro půl hodiny, když se dostal k pátému bodu… Tohle nemělo žádný smysl. Nemůže přeci přidat listy meduňky a kořeny saturejky. Elixír by byl nestabilní a po zamíchání by v nejlepším případě přetekl a roztavil lavice. V nejhorší by následoval výbuch, a jelikož je vařený list madragory jedovatý. Všichni, co by na sobě měli kapku roztoku, by omdlely nebo by měli alergickou reakci a puchýře. Podíval se po třídě. Zatím nikdo se nedostal, tak daleko. Snape pochodoval mezi lavicemi a nahlížel do kotlíků a trousil jedovaté poznámky. Hermiona se nebezpečně blížila pátému bodu. Profesor lektvarů se nadkláněl nad Nevilovým kotlíkem a nadával chlapci do tupců. Harry se trochu naklonil k dívce s hnědými vlasy vedle něj. "Hermiono!" Zašeptal. Grangerová nereagovala a pokračovala ve vaření. "Hermiono! Slyšíš!" Řekl o něco hlasitěji a nenápadně drkl do sousedky. Ta jen zamumlala něco o tom, že si má poradit sám. "Sakra Hermiono! Potřebuji se tě na něco zeptat!" Zakřičel potichu a chytl ji za ruku.
"Pane Pottere!" Ozval se za jeho zády ledový hlas profesora lektvarů. Snape nechápal Potterovo zvláštní chování. Nejdříve začne sám od sebe pracovat, aniž by ho musel upozornit a nyní tu div nedonutí Grangerovou ho poslouchal za jakoukoliv cenu. Ke všemu je s lektvarem nejdále ze třídy a posledních pět minut je koukal na tabuli a rozhlížel se po třídě. "Jestli něco potřebujete, stačí zvednout ruku a ne tu otravovat spolužáky. Navíc, kdybyste dával pozor na začátku hodiny, vše byste věděl." Na tváři se mu objevil úsměv. "Za vaše vyrušování odebírám deset bodů Nebelvíru." Zasyčel. "Teď mi řekněte, co bylo tak důležitého, abyste musel vyrušovat o hodině." Scenérii se zájmem pozorovala celá třída. Nebelvířští s obavami o body. Zmijozelští s pobavenými výrazy.
"Mám mu to říct? Co když se totálně ztrapním a nebude to pravda. Můžu se zmýlit. Snape je MISTR LEKTVARŮ. Je lepší než já. Já jsem jen ubohý student… Jenže i mistr lektvarů se může zmýlit a já si budu do konce života vyčítat své mlčení. Lepší se ztrapnit než být za zraněním studentů." Pomyslel si Potter. "Víte já… Já jsem se chtěl na něco zeptat… Něco si ujistit…" Váhavě promluvil.
"A co bylo, tak důležité, pane Potter?" Dotázal se posměšně Severus. Typoval nějakou blbost. Jako, co se má přidat za přísadu. Vždyť Potter je na lektvary naprostý nemehlo. Vlastně se divil, že má zatím celý postup správně.
Harry nervózně popošoupl. "No…"
"Bude to, Pottere? Nebo chcete donést kávu?" Optal se posměšně lektvarový mistr a Zmijozelská kolej se zasmála.
"Asi máte v popisu receptu na tabuli chybu. U pátého bodu. Ten lektvar by vybuchl." Odhodlal se vyvolený. Místností se rozlehlo naprosté ticho. Nikdo se neodvážil ani pohnout. Nikdo také nechápal, jak na to mohl přijít a obvinit Snapea z něčeho takového…
Muž s černýma očima se v rychlosti podíval na tabuli k pátému bodu a jeho úšklebek mizel pomalu, ale jistě z jeho tváře. "Ne to nemůže být pravda!" Vykřikl v duchu. Naprosto ohromeně sledoval postup na tabuli. Nechápal, jak se mu tohle mohlo stát. Kolik studentů by se přitom zranilo. Všemožně se snažil zamaskovat své překvapení. Po několika sekundách se mu to povedlo. Zaměřil svůj pohled na Pottera, který se snažil vypadat neviditelný. "Jak jen to ten Nebelvír mohl vědět?" Naprosto nechápal. Mávl hůlkou k tabuli a pátý řádek se celý přepsal. Hned na to se obrátil k Potterovi. Chystal se udělat něco, co ještě nikdy neudělal. Uznat svou chybu. "Ano pane Pottere. Máte pravdu, měl jsem v tom chybu." Přiznal. "Nekoukejte, tak a pracujte dál." Zavrčel ke třídě a posadil se za katedru. Do konce hodiny jen pozoroval počínání Pottera a snažil se přijít na způsob, kde se tohle ten kluk mohl… naučit.
Mladík s havraními vlasy si mohutně oddychl po Snapeových slovech a trochu se uklidnil. Myslel na nejhorší. Postupoval dále v přípravě lektvaru. Byl skoro u konce, když si všiml Ronova podivně bublajícího lektvaru nevábné barvy a zápachu. Ron po něm hodil zoufalý pohled a tiše zašeptal. "Co s tím mám dělat?"
"A kde se ti to takhle pokazilo?" Ptal se polohlasně v odpovědi a koutkem oka sledoval Ronův prapodivně vypadající lektvar.
"Před chvílí. Když se měl přidat kořen mandragory." Skoro hystericky šeptal zrzek a nervózně shlížel na kotlík svého kamaráda. "Ty to máš dobře. Jak jsi to udělal?"
Vyvolený ignoroval poslední otázku. Jestli se to Ronovi zkazilo před přidáním mandragory, musel přidat moc meduňky. "Toby potom vysvětlovalo ten hrozný zápach." Pomyslel si Harry a odehnal trochu kouře, co letělo jeho směrem. Aby neutralizoval účinky toho lektvaru, musí se vyrušit část meduňky. Kdyby přidal hluchavku, tak by vymizela veškerá meduňka a to nesmí. Oni tam potřebují její část… Chlapec, který přežil najednou zastavil tok svých myšlenek. Vždyť to bylo naprosto jasné! Stačí tam dát stabilizátor a pro tenhle lektvar vyděl někde v učebnici jeden stabilizátor napsaný v poznámkách.
Vyvolený zuřivě listoval učebnicí sledován překvapeným Ronem a Hermionou nevěřícně krotící hlavou. Mladý Potter konečně našel, co hledal. Bylo to tam napsáno miniaturním písmem u okraje knihy. Jediné, co se musí přidat je květ lípy a třikrát zamíchat po směru hodinových ručiček a veškeré nadmíru přidané přísady v poměru s první základní by se měli srovnat do normálu a lektvar by měl dostat správnou barvu.
"Rone." Zašveholil s úsměvem. "Stačí přidat květ lípy a třikrát zamíchat po směru hodinových ručiček. Mělo by se to spravit."
Weasley udělal přesně to, co mu bylo řečeno a zářivě se na Harryho vedle sebe usmál. Jeho lektvar dostal správnou barvu. "Díky." Zašeptal nazpět.
"Nemáš zač." Odvětil.
Hermiona se zamračila. "Jsi si jistý, Harry, že je to správně. Ten tvůj lektvar. Máš ho hotový dřív než ostatní a ke všemu jsem si všimla, že jsi ho nedělal přesně podle postupu! A ke všemu si poradil Ronovi něco, co nemusí být správně." Peskovala ho a našpulila rty.
"Hustotu, teplotu i barvu to má správnou, tak asi ano." Podmračeně zamumlal chlapec s jizvou na čele a byl by pokračoval, nebýt přerušení ze strany Mistra lektvarů.
"To už jste hotov, pane Pottere, že se stíháte bavit se svým okolím?" Ozval se sarkasticky Snape a postavil se na nohy.
Celá třída přestala vařit a zaujatě pozorovala vznikající roztržku.
"Ano pane."
Profesor zvedl v otázce obočí a přešel k Harryho kotlíku. Moment kotlík pozoroval, jakoby se bál výbuchu. Nakonec pokýval hlavou. "Vypadá to, že jste ho udělal správně. Gratuluji, Pottere. První lektvar, který nevybuchl ještě před tím, než jste ho stihl dokončit." Zironizoval 'pochvalu' Snape. "Na dokončení máte deset minut. Poté mi lektvary odevzdáte a příští hodinu je ozkoušíte." Zavrčel na celou třídu a všichni se vrátili k práci. "Kdo má lektvar hotový, může jít." Dodal syčivě k Harrymu.
Potter se beze slova zvedl a sklidil věci ze stolu, zazátkoval lektvar a odevzdal ho Snapeovi a poté se potichu vyplížil z učebny a čekal za dveřmi na Rona a Hermionu. Zůstávat tam by byla jedině ztráta bodů pro Nebelvír.
Zbytek školních hodin toho dne nebylo nikterak zajímavých. Na přeměňování je McGonagalová zpovídala, jak je možné, že je Nebelvír v mínusu. Jakmile se dozvěděla, proč tomu tak bylo, zabodla se pohledem do Rona a Harryho a kousavě jim řekla: "Můžete si za to sami. Profesor Snape nemá rád nedochvilnost a plně ho v jeho trestu podporuju."… Do konce hodiny měla profesorka špatnou náladu.

Přesně za minutu sedm stál Harry před kabinetem profesora lektvarů a klepal na dveře.
"Dále." Ozval se zevnitř nevrlý hlas. Mladík váhavě vkročil. Pořád sebou měl tašku do školy. Přišel sem rovnou z knihovny, kde psal úkoly. Dneska měli nejhorší den, co se učení týče.
Snape seděl za stolem a něco brkem škrábal na eseje studentů. Zvedl hlavu od papíru. "Vy mě dnes nepřestanete udivovat, Pottere. Nejdříve přijdete na hodinu ve velkém stylu, poté uděláte lektvar bez jediné chyby jako první a v krátkém čase a teď to dovršíte přesným příchodem." Komentoval jeho dnešní rozvrh Severus Snape.
Chlapec pokrčil rameny. S tím lektvarem to byla náhoda a taky jsem se přes prázdniny trochu učil, ráno jsem zaspal, a proto přišel pozdě a nyní mě sem dotáhla Hermiona, abych nedostal další trest nebo mi NĚKDO nesebral body za pozdní příchod." Vysvětlil jednoduše.
Snape přimhouřil oči. "To s tím lektvarem možná náhoda byla, ale vaše poznámky, co jste psal do sešitu, mluví o něčem jiném, víte, já vím, co mí studenti dělají a vaše obrana mysli, kterou jste měl o hodině, nebyla náhoda."
Harry se zamračil. A v duchu si nadával, aby příště dával pozor, až si bude psát poznámky k lektvaru a co se týkalo obrany mysli… "Po smrti Siriuse jsem se o prázdninách učil a to i nitrobranu."
"Takže Blackova smrt vás donutila se něco naučit? Máte tu sebou svůj sešit do lektvarů? Rád bych si přečetl ty vaše poznámky." Zeptal se Mistr lektvarů a rovnou natáhl dlaň.
Mladík se smaragdově zelenýma očima chvíli váhal. Nakonec přeci jenom souhlasil a proklínal se za svou lenost si odnést věci za školy do Nebelvírské věže. Vytáhl kapku ušmudlaný sešit od inkoustu a položil jej do otevřené roky. Snape mu rukou naznačil, aby si sedl proti němu na křeslo a nevšímal si Harryho ohromeného pohledu. Tohle byla pro mladíka chlapce novinka. Snape, který mluvil bez sarkasmu a nabídl mu sednout si bez kousavé poznámky. "Nejspíše je jen zvědavý, co se to se mnou přes prázdniny stalo a jak to, že mi jdou lektvary." Ušklíbl se v duchu. Nechal to prozatím být a pozoroval obličej profesora lektvarů.
O pět minut později v naprostém tichu se ozval hlas obávaného profesora. "Na ty úpravy jste přišel během hodiny?"
"Ano pane." Špitl Vyvolený a sklopil pohled k zemi v očekávání následujícího výsměchu.
"Máte je naprosto správně, Pottere. Povedlo se vám upravit lektvar z čiré logiky." Konstatoval suše Snape a hodil hlavou, čímž předvedl nelibost tohoto přiznání.
Chlapec s jizvou na čele překvapeně zamrkal. "To byla pochvala?!" Blesklo mu hlavou.
"Hm. Hm." Pokračoval smrtijed. "Co byste řekl na malou zkoušku vaší nitrobrany?"
Harry se zastavil v půlce pohybu. Tohle nemohl být Snape. "Pane a co můj trest?" Ptal se ostýchavě, ve snaze zabránit případnému výbuchu hněvu.
"Mě je jedno jestli s vámi budu ztrácet čas, nebo jestli vás nechám krájet červy, které jsem si pro vás připravil původně. Chcete dát přednost červům? Klidně." Ukázal směrem na stůl zavalen hromadou hýbajících se červů.
Potter zhnuseně odvrátil tvář. "To je dobré. Já raději zkusím tu nitrobranu." Zdvořile zašveholil.
Snape se ušklíbl. Pokynul, aby se postavil a vytáhl si hůlku. "Až napočítám do tří." Posměšně pronesl. "Jedna, dva, tři… Legilimens."
Mladík s uhlově černými vlasy ucítil obrovský tlak na svou mysl a křečovitě stislk hůlku ve svých rukou. Vůbec nečekal tak silný útok a skončil na zemi se vzpomínkami míhajícími se mu před očima. "Sirius padající za oblouk. Zelené světlo mířící na Cedrika. Jako malý pláče a vidí zelené světlo. Spousta mozkomorů obklopuje Siriuse. Hermiona s Ronem utíkají kolem Hagridovi chalupy." Bezradně tápal a pokoušel se čehokoli zachytit, co by mu pomohlo se soustředit na obranu, ale nepovedlo se to a útok ze strany Snapea po momentě skončil. Roztřeseně se rozhlédl kolem sebe a hlasitě zaúpěl. Ležel na zemi a pod sebou měl bolestivě skrčenou ruku. S námahou se vyškrábal do stoje a díval se do veselého úšklebku Snapea.
"Nezdá se, Pottere, že byste trénoval dostatečně." Poznamenal s neskrývaným potěšením v hlase Mistr lektvarů.
"Mohli bychom to zkusit znovu?" Navrhl mladík skrz sevřené zuby s odhodláním předvést svému profesorovi, co všechno dokáže.
"Když chcete. Ale když se nebudete snažit, nikdy se vám to nepovede, Pottere." Nevrle prohlásil smrtijed.
Vše se opakoval jako u prvního vniknutí. Pouze Harry se tentokrát naplno soustředil na udržení ochrany kolem mysli. Ucítil silný tlak jako předtím, ovšem nyní byl na takovýto útok připravený. "Láska je nejmocnější cit." Opakoval si stále a odrazil tím útok. "Nebylo to zas tak těžké." Pomyslil si. Pomalu otevřel oči, které instinktivně zavřel. Na zemi před ním seděl Snape a zhluboka oddechoval. Chlapec k němu hbitě přiskočil. "Je vám dobře, pane profesore?" Pomohl mu posadit se do křesla a dal mu do ruky sklenku vody, jenž vyčaroval.
Mistr lektvarů se vzpamatoval a nahodil svou ledovou masku. "Jak se vám to povedlo, pane Pottere? Tak obrovskou silou mě za poslední dobu nikdo neodrazil a to jsem se nedostal ani do vašich hlavních zábran. Pán zla má mocného soupeře." Kroutil hlavou a napil se ze sklenky. Tu poslední větu si řekl spíše pro sebe, ale chlapec ji zaslechl.
"Nevím." Sklopil Harry hlavu. "Stejně Voldemorta neporazím. S nitrobranou a jedním povedeným lektvarem. Ke všemu bez rodiny…" Bolestně se zasmál. "Nikdy ho neporazím. Voldemort je silnější a já jdu na smrt. Všechny kolem sebe zklamu a zapříčiním jen další smrt." Potter si uvědomil, s kým to vlastně mluví a rychle si zakryl pusu. Snape je smrtijed. Sice zvěd, ovšem smrtijed. Co mu to tu vykládá?! Vždyť je to Snape! On se mu určitě vysměje a to mu řekl i to, co neřekl Ronovi ani Hermioně! "Promiňte, pane. Já raději půjdu."
Mistr lektvarů ho beze slova pozoroval pohledem ke dveřím, doku neodešel pryč… Poprvé si uvědomil, že je to chlapec a ne stroj. Musel si přiznat jednu věc. Harry Potter není arogantní jako jeho otec…
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 leňule leňule | 21. října 2007 v 13:49 | Reagovat

je to skvělé přidáš dneska i 2 část?

2 wastow wastow | E-mail | Web | 21. října 2007 v 14:40 | Reagovat

Výborný :) přidáš i druhou část???

3 Bellatrix Black Lastrange Bellatrix Black Lastrange | 21. října 2007 v 14:41 | Reagovat

To bylo vážně super! Moc se těším na další čast..:)

4 Alia Alia | 21. října 2007 v 15:08 | Reagovat

super, ako vždy, len to chce pokračovanie

5 Saskya Saskya | E-mail | Web | 21. října 2007 v 16:07 | Reagovat

jéééééé, nááádhernááááá jednorázovka, bude mať dve časti, či viac? Už tuším, čo sa asi tak bude diať....teda skôr hádam, ale nechám sa prekvapiť....XD

6 Verča Verča | E-mail | Web | 21. října 2007 v 16:07 | Reagovat

Nádherný!! Opravdu super!! Moc se těším na další část a i na kapitoly k ostatním povídkám!!

7 zabkaLucka zabkaLucka | 21. října 2007 v 16:10 | Reagovat

ahojda, chtěla bych se zeptat, zda nechceš tuhle stránku zaregistrovat semhle:

http://www.povidkova-zahradka.ic.cz

s pozdravem zabkaLucka ;)

8 kapi kapi | 21. října 2007 v 16:19 | Reagovat

perfektna kapča

9 nency nency | E-mail | 21. října 2007 v 16:24 | Reagovat

pěkné těším se na pokračování

10 Lupus Lupus | 21. října 2007 v 16:35 | Reagovat

hezký a zajímavý

11 Mex Mex | E-mail | 21. října 2007 v 16:40 | Reagovat

Vypadá to moc zajímavě. Těším se na další část =D

12 Ligtsoul77 Ligtsoul77 | 21. října 2007 v 16:40 | Reagovat

No to je něco moc se ti to povedlo a už se těším na pokračování

13 katherin katherin | 21. října 2007 v 17:20 | Reagovat

Supeeeeeer... Ještěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěěě...

No a teď se zkusím vyjadřovat taky jinak než jako desetiletý dítě. Nový design stránek je super. Povídka je taky super. Ne, špatně. Povídka je víc než super. Sakra, existuje pochvalnější slovo než super? (Budiž mi omluvou že jsem vystudovala matematiku). Hrozně se těším na další díl.

14 werusenka werusenka | 21. října 2007 v 17:38 | Reagovat

povedla se ti moc se mi líbí

15 helwet helwet | E-mail | 21. října 2007 v 18:12 | Reagovat

mooooooooooooooooc pěkný a zajímavý:) těším se na další:)

16 Erian Erian | 21. října 2007 v 18:38 | Reagovat

paráda,sice to bude jednorázovka,ale zatím se mi to líbí

17 Petr Petr | 22. října 2007 v 6:19 | Reagovat

ZAčína to dobře ale přidej další kapitolu at to má pořádný rozjezd

18 Alisha Trianel Fare Alisha Trianel Fare | 22. října 2007 v 14:24 | Reagovat

Něšla by dnes k této povídce nová kapča?

19 Eržika Eržika | 22. října 2007 v 16:18 | Reagovat

Ta kapča je naprosto úžasná!!! Přidáš pokráčko? (Co nejdříve=o)

20 igi igi | 22. října 2007 v 23:32 | Reagovat

pls kedy bude pokracko???

21 Sary Sary | E-mail | Web | 23. října 2007 v 9:49 | Reagovat

Tahle jednorázoka na pokračování :))) je skvělá... ... ... Jsem ráda, že už jsi vyřešila problémy s blogem a tak doufám, že brzy přibude pokračování ... protože jsem děsně zvědavá, co ukáže ten rodový lektvar ;)

22 Alisha Trianel Fare Alisha Trianel Fare | 23. října 2007 v 14:05 | Reagovat

Já jsem taky hrózně zvědavááááá!Please new kapitolku.

23 Blytonka Blytonka | 23. října 2007 v 14:06 | Reagovat

Skvělý, ta kapitolka je naprosto dokonalá!!! K čemu plánuješ další? Já osobně bych preferovala k tomuhle...

24 miki miki | E-mail | 23. října 2007 v 19:36 | Reagovat

super doufám že brzy bude pokračování když už to máš napsané!)

25 Mozkomor Mozkomor | 24. října 2007 v 8:59 | Reagovat

Proč mám pocit, že vim, jak to s tim lektvarem dopadne? Moc pěkné, ale už se těšim na další kapitolky k Lesu stínů a Cestě do minulosti. Hlavně teda přidej druhou část, ať mam jistotu, že mam pravdu:-)

26 Stesii Stesii | E-mail | 24. října 2007 v 13:52 | Reagovat

náááádheraaaa

27 Aileen Aileen | E-mail | Web | 24. října 2007 v 19:11 | Reagovat

Jejku... To je komentářů. Jsem se vůbec nedostala na web jelikož nešel spustit prohlížeč! Jsem z toho byla totálně nanervy a neustále jsem běhala mezi mím domem a obchodem s výpočetní technikou... Posední dobou mě technika klame. No každopádně jsem měla trochu času, když jsem nečetla žádné povídky v Aj nebo i od jiných autorů a tak jsem něco málo napsala, tak bych to snad přidala zítra večer :-) Ještě uvidím, jak to stihnu. Začínají mi sice prázdniny, ale já mám snad naplonovaných spoustu věcí, co musím udělat (například jít do knihovny, kam chodí jeden kluk :-D)

No, každopádně mocinky děkuju za vaše komentáře! Jsem nečekala takový ohlas a je mi vcelku jasné, že některým z vás dochází nadcházející děj...

PS: Ještě jsem si vzpomněla. Přidám kapitolu k tomuhle a k Cestám času :-D... Mám skvělou náladu. Konečně mi začal fungovat internet a to se musí oslavit...

28 katherin katherin | 24. října 2007 v 20:00 | Reagovat

Ale neeee. Kluk? To je ta nejhorsi choroba... NE ZE NA NAS ZAPOMENES kvuli nejakymu chalanovi... ze ne...

Aileen, ses zlaticko.

29 Martina Martina | E-mail | 25. října 2007 v 9:46 | Reagovat

Fakt dobrá povídka těším se na další

30 Alisha Trianel Fare Alisha Trianel Fare | 25. října 2007 v 14:29 | Reagovat

Doufám že brzo přibyde k této povídce DALŠÍ kapitolka.

31 Aileen Aileen | 25. října 2007 v 17:28 | Reagovat

katherin: Na vás se nedá zapomenou! Kdyžtak půjde kluk a ne vy :-D ... Vy jste moje interaktivní rodina

A co se týče kapitoly... Mno tak ta bude večer... Pozdě večer...

32 kapi kapi | 25. října 2007 v 18:07 | Reagovat

super už sa tesim

33 tourist tourist | Web | 6. října 2016 v 1:47 | Reagovat

nebankovní půjčka online uherské hradiště :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama