18. kapitola – Osudová pravda (2. část)

27. října 2007 v 12:00 | Aileen |  Cesty času
2. část

"Takhle to nepůjde. Teď potřebuju, aby mi důvěřovali a ne stavěli mezi sebou zdi nedůvěry." Pomyslel si nešťastně. Začínal litovat svého rozhodnutí je vzít sebou. Měl raději něco vymyslet, aby jim zabránil jít s ním než je vzít sebou. Bylo pozdě zpytovat svědomí. "Řeknu Vám asi tak zhruba, co se stalo, ale nesmíte mě přerušovat. Nemáme moc času. Posaďte se." Zavelel. Všichni ho poslechli a sedli si na křesla s výhledem na růžový sliz. "Jak jste možná zjistili z rozhovoru, jsem z budoucnosti. Vím, zní to asi dosti přitažené za vlasy, ovšem je to tak. O prázdninách po šestém ročníku proskočím obloukem na odboru záhad, protože skončila válka, jenomže s hroznými následky. Voldemort zabyl všechny z vás, kromě Hermiony, která ležela u Munga a odmítala komunikovat s prostředím." Přejel pohledem bledé tváře svých spolužáků. "Neměl jsem sílu dál žít a tak jsem prostě spáchal sebevraždu. Smrti mi nebylo dopřáno díky mému silnému magickému jádru, jenž mě přeneslo a ochránilo až do minulost, kam mě přenesl oblouk. Jak jsem se později dozvěděl. Byl tu i Voldemort z mé doby, co jsem ho nedokázal zabít a tak jsem ho jen prohodil obloukem. Byl jsem slaboch a nyní toho lituju… V minulosti se Voldemortovi povedlo zabít mé rodiče a tím úplně změnit tok dějin, proto jsem se s pomocí Snapea, který se tam objevil kdoví, kdy přenesl sem do téhle doby, abych mohl zabít Voldemorta a zabránit veškerému utrpení. Jenže se mi to jak vidíte, stokrát nepovedlo a část budoucnosti byla vyzrazena a tím se stejně změnil tok dějin. Tohle bohužel už nenapraví. Poslední kouzlo mě zaklelo tak, že nedokážu cestovat časem, tudíž je tohle moje poslední šance na záchranu světa před hroznou budoucností s polovičně šťastným koncem… A co se týče Severuse… Ten mě vlastně tady z vás zná jako jediný. On je totiž také z minulosti a budoucnosti… A já ho nechci ztratit, na to ho mám poslední dobou rád. Je to má jakási rodina…" Zašeptal ke konci a zamrkal ve snaze zahnat slzy kanoucí z jeho očí při těchto bolestných vzpomínkách. Neřekl svým přátelům vše. Pouze část a to tu hlavní. Nic víc nepotřebujou vědět. Vlastně ještě jednu věc… "Tenhle rok měl zemřít Sirius, když propadl obloukem. To tehdy jsem vás vystavil hroznému nebezpečí… A to jen kvůli tomu, že jsem tehdy nepoužíval a odmítal se naučit nitrobranu od Snapea."
"Harry." Vrhla se mu kolem Ginny. "To se nestane. Budoucnost se změní." Šeptla mu do ucha.
"Já to stejně moc nechápu." Přiznal se mladý Weasley.
"Rone." Napomenula ho Mia.
Nevile s Lenkou zůstali potichu a přebírali si nové poznatky.
"Musíme jít." Zvedl se z křesla Vyvolený. "Půjdeme na hlavní štáb. Nevile, Lenko." Oslovili dvojici. "Adresa je Grimaudovo náměstí 12." Usmál se umělým úsměvem. "Běžte. Já za vámi přijdu… Něco si tu ještě zařídím."
Pětice studentů bez námitek s kapkou nechápavými a pobledlými tvářemi přistoupila ke krbu a přenesla se pryč.
Harry pozoroval mizející přátele a poté přešel k zajatcům, kteří celou věc poslouchali. "Vím, že si myslíte kdoví, jak jsem neschopný, ale není tomu tak…" Odmlčel se a přejel je nenávistivým pohledem. "Dokážu víc, než si myslíte a jestli někomu jen ceknete o tom, co jste právě vyslechli, už nikdy se nenadechnete čerstvého vzduchu. Mozkomorové vám budou totiž dělat společnost." Zavrčel k vězňům a několika kouzly je svázal na hromadu u dveří a odstranil nepořádek. "Kdyby se vás ptali, co se tu stalo. Řeknete, že vás přepadli studenti, co se pokoušeli převzít vládu nad školou. Jasné?!" Nečekal na odpověď a zbavil je hlasu, načež se přemístil pomocí krbu na základnu Fénixova řádu.
Potter se přemístil přímo doprostřed porady, kde stáli před celým Řádem jeho přátelé a tvářili se dosti rozpačitě. Nacházeli se v kuchyni na Grimaudově náměstí a kolem stolu seděli členové řádu, zatímco v čele stál Brumbál se svým přívětivým výrazem. Hned vedle dveří stáli jeho přátelé. Většina pohledů se upřela na příchozího mladíka. Byl tu Moody, Tonksová, Pastorek, McGonagalová, Weasleyovi a spousta dalších a co hlavně. Byl tu Sirius. Chtěl se rozeběhnout ke svému kmotrovi a říct, jak moc mu chyběl. Nemohl. Mysleli by si, že je blázen, už tak ho pozorují divnými pohledy. "Dobrý den." Pozdravil a vřele se na všechny usmál. Nikdo neodpověděl a pouze ho pozorovali nevěřícnými pohledy. "Mám něco na nose?" Pokusil se odlehčit situaci a povedlo se.
Brumbál si odkašlal a tím na sebe připoutal většinu pozornosti. "Když jsi tu i ty, Harry. Tak bys nám mohl vysvětlit, proč jsi sem poslal tvé přátele, doprostřed porady. Odvolávali se, že nám to nemůžou vysvětlit." Promluvil klidným hlasem.
"Mělo mi dojít, že když zmizel Severus, bude porada." Blesklo mu hlavou. "No… Já…" Vypravil ze sebe a nevěděl, co víc říct. "No tak, Pottere. Lhal jsi tolikrát a nikdo to nepoznal. Dokonce ani Snape… i když ten občas jo! Umíš nitrobranu, tak to stejně nikdo nezjistí." Povzbuzoval se v duchu.
"Pravdu, Harry prosím." Poprosil ředitel.
"Za prvé bych se chtěl omluvit za vyrušení vaší porady. Neměl jsem to v plánu, pouze jsem chtěl informovat Řád." Začal trochu moc charismaticky Vyvolený. "Za druhé jsem vám chtěl říct, že Voldemort." Všichni kromě několika lidí sebou cukli. "Unesl Severuse." Dořekl a pozdě si uvědomil použité oslovení, které používal, když o něm poslední dobou přemýšlel.
"Od kdy říkáš Srabusovi jménem?" Zeptal se znenadání Sirius a postavil se. Z očí mu šlehali blesky vzteku. "Co ti udělal? Co ti udělal, že jsi mu začal říkat jménem?! Řekni mi to!" Přistoupil k němu Sirius a zatřásl jím.
Chlapec, který zůstal naživu o krok ustoupil. Naprosto nechápal, co to Siriuse popadlo. Se zděšením v hlase odvětil. "Siriusi… Já nic… On… Já…" Koktal.
"On tě znásilnil, Harry?" Vybafl najednou jednu naprosto nepochopitelnou otázku.
Potter němě koukal na svého kmotra. "Sirius, ty ses musel zbláznit." Pípl. "Snape mi nikdy nic… Takového… Neudělal!" Bezmocně si povzdech a podíval se na Brumbála pozorujícího celé dění s nadějí a zoufalou pomocí v očích.
"Siriusi." Oslovil ho Albus. "Posaď se. Harry nám to mile rád vysvětli, že?" Obrátil se na pořád vykolejeného chlapce a ten přikývl.
Black ač neochotně uposlechl a sedl si na své místo u stolu.
"Harry. Vysvětlíš nám teď několik věcí." Navrhl s otázkou v očích muž s půlměsíčkovými brýlemi.
"Promiňte řediteli. To nemůžu. Opravdu ne… Voldemort zabije Se-Snapea, jestli ho nezachráníme a já nechci, aby zemřel." Smutně se usmál mladík s havraními vlasy a přešel ke krbu, odkud se chystal dostat k Voldemortovi.
"Harry!" Vykřikla Ginny, která za ruku táhla čtveřici spolužáku se k němu přiřítila. "Jdeme s tebou. Nezapomeň."
"NIKAM NIKDO NEJDE!" Zavrčel Moody a přivolal si letaxový prášek od krbu. "Sedněte si tu na zadek, Pottere a všechno nám vysvětlete. A to platí i pro vás." Ukázal na Ginny, Nevila, Rona a Hermionu.
Tentokrát to Harryho nervy nevydrželi. "Mám toho už dost! VŠICHNI ode mě chcete vysvětletí, zatímco Severus támhle někde umírá! Jo Siriusi! Říkám mu Severus, ale do dneška jsem si to neuvědomil! A chceš říct proč mu tak říkám? Bude a je to můj opatrovník! Překvapení, že?" Křičel na celý dům a nevšímal si vřískotu paní Blackové ani pohledů od členů Řádu. Zvedl se mírný větřík. "Vy nic nevíte! TAK BUĎTE LASKAVI A NECHTE MĚ ŽÍT!" Prasklo několik skleniček v kuchyňské poličce. "Já vás vlastně znám nejlíp ze všech v téhle místnosti a vy mě vůbec! Chcete vysvětlení?!" Vyzývavě se zahleděl to němých tváří přítomných. Nikdo se neodvážil odpovědět. "Portus astra melians" Vyslovil kouzlo a složitě zamával hůlkou. Na stole se objevila myslánka s rytinami na obvodu. Přiložil si hůlku ke spánku a vytáhl několik vzpomínek ze své hlavy a vložil je do myslánky. "Račte se kouknout a ukojit svou zvědavost! Doufám, že jste se sebou spokojení! Nestává se často, abych rozbíjel skleničky svou magií! Teď když dovolíte, se tu nebudu zdržovat a pokusím se něco udělat a zachránit poslední spřízněnou duši, co mi alespoň trochu rozumí i když jsem ho celých šest let nesnášel!" Syčel nebezpečně vysokým hlasem. Pak se jako mávnutím kouzelného proutku uklidnil. "Omlouvám se. Trochu jsem to přehnal. Asi se vidíme naposledy. Pochybuji, že tohle přežiju, ale pokud ano. Přísahám, že nikdy nebudu tak sobecký a pokrytecký jako doteď. Měl jsem vás všechny moc rád, ale já dál už nemůžu…" Zamumlal a několika zamrkáním dnes podruhé zahnal slzy. "Tohle nemůžu přežít, ale jednou to muselo přijít. Jednou je zase všechny uvidím a všechno jim vysvětlím… Ty vzpomínky jim snad pomůžou si představit mou situaci. Jak stálo ve věštbě… Ani jeden nemůže žít, dokud druhý zůstává naživu… Buď já a nebo Voldemort. Byl a je to můj osud se mu postavit dřív nebo později. Ať je to tedy dnes moje a Voldemortovo poslední setkání…"
Bez dalšího zdržování si nabral letax a zmizel v plamenech se slovy. "Temné sídlo hradu Zmijozela."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Verča Verča | E-mail | Web | 27. října 2007 v 12:37 | Reagovat

Hezký!! Nádherný!! Já... já nemám slov.... Chudák Harry a... Severus!!

Teda, ten Sirius je idiot (omlouvám se všem, kdo ho mají rádi, ale je to můj názor)... Severus, že Harryho znásilně... XD to by nenapadlo asi ani mě a to už je co říct!!

Jinak, už jsem říkala jak je kapitola nádherná? Jo? No tak to ještě zopakuju!! Je úžasná, skvělá a nádherná, jako celá povídka!! Ne... omyl!! Jako všechny tvé povídky!! Opravdu super!!

Je škoda, že tato povídka je už u konce... chjo.. no nic...

Jinak díky za věnování... ;)

2 Saskya Saskya | Web | 27. října 2007 v 12:37 | Reagovat

jééééé, kráááááááásna kapitola, nemyslela som si, že sa to všetci hneď takto ceľkom ľahko dozvedia, ale pravda raz vždy víde najavo...verím, že Harry Severusa zachráni, ale nie tak, že od sa odtiaľ dostane a Harry tam zas ostane, som zvedavá, čím nás ešte prekvapíš a stále dúfam v šťastný koniec...

3 katherin katherin | 27. října 2007 v 13:03 | Reagovat

Možná, že Vám to přijde neuvěřitelné, ale já nevím co říct. Jsem totiž tak trochu v šoku. ZASE TO SKONČILO V TOM NEJNAPÍNAVĚJŠÍM, vždyť dostanu infarkt!!! Chudinka Severus žteď trpí, a my na jeho (doufám) záchranu musíme čekat. Vždyť ho to musí hrozně bolet!!! Ale zpět k realitě. Opět nádherně pojatá a sepsaná kapitolka!!! Tedy věrna svým zvykům: Supeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeer, ještěěěěěěěěěěěěěěěěě... :-)

4 Aileen Aileen | 27. října 2007 v 13:08 | Reagovat

Verča: Když já si nemohla pomoc a musela to tam to s tím znásilněním dát... Jsem naprosto unešená z tvého komentáře! Tak dlouhý! To mi zatím napsala jen katherin :-) A takových chváli na mé povídky snad ani není možný. Když si vezmu, tak mě se to vůbec nelíbí, zase se začínám opakovat... Mno ale mooooc děkuju za komentář. Nevím, co napsat..

Saskya: Já vím, že je to zvláštní, že pravda najednou vyšla najevo pro všechny, ale akci následuje reakce :-D Navíc se mi nechtělo Harryho... Něco, co nesmím říct... A ostatní nic pořádně nevěděli a natahovat to nemělo cenu... Ale máš pravdu. Vzala jsem to moc zhurta, pro příště nebudu pospíchat s dějem :-)

Katherin: Ty jsi mi taky napísala komentář?! A to jsem tě práve zmiňojala... Jsem se zase začala smát, když jsem si přečetla tvoje poslední slova. Komentáře, co mi vždy zvednou náladu :-) Nechceš se živit psaním komentářů? :D

5 melanithe melanithe | E-mail | Web | 27. října 2007 v 13:21 | Reagovat

Hustý , sem hodně zvědavá jak tohle všechno dopadne , je to prostě super

6 Aileen Aileen | 27. října 2007 v 13:26 | Reagovat

melanithe: A proto další kapitolu až tak za týden :-). Přeci Vám sem nedám kapitolu hned. Navíc ji ještě potřebuju poupravit po tom, co jsem poupravila tuhle mi ta další nenavazuje. Teď se pustím do psaní té Hořké pravdy...

7 katherin katherin | 27. října 2007 v 13:28 | Reagovat

Aileen: Ja nemela psat komentar?

Ja bych se nemohla zivit psanim komentaru. Ja sem totiz desne kritickej jedinec... A to naprosto vazne. Me se jen tak nekdo nezavdeci.

8 Aileen Aileen | 27. října 2007 v 14:07 | Reagovat

katherin: Jo já jsem taky hrozně kritická. To Is mě jednu dobu nutila, abych ji za kapitolu napsala upřímný komentář... No a když jsem pak jednou napsala upřímný komentář Miss málem sekla se psaním, tak jsem šikovný člověk... Jsem to žehlila celý večer

9 katherin katherin | 27. října 2007 v 14:11 | Reagovat

no ja radeji komentar nepisu, kdyz se mi ta povidka nelibi. Takze pravidelne komentuju jenom tobe a Iisis (teda jeji stranky). Jo a AYLNO.  :-)

10 leňule leňule | 27. října 2007 v 14:23 | Reagovat

překrásné úžasné už se moc mco mco těším na další kapitolku. Nevíš kdy asi přidáš?

11 Ž-Ž Ž-Ž | Web | 27. října 2007 v 14:24 | Reagovat

Je to moc hezká kapitola, ale s tím Siriusem je to trošku přehnaný ne? =DD... Jen se mi moc nelíbí ten konec. Jinak je to dobrý.

12 Stesii Stesii | E-mail | 27. října 2007 v 14:36 | Reagovat

nádherná kapitolka , takovejhle zvrat sem fakt nečekala. chtěla bych vidět celej řád a ty jejich ksychty :D to musel bejt pohled , potom co se Harry odletaxoval :D

už se nemůžu dočkat pokračování , jenom doufám (asi mě ted někdo zabije :D) že to Harry nepřežije :D, ale Sev a všichni ostatní aaaano :D takhle by se mi to mooooc líbilo... vám ne? škoda .... :Dat to skončí jak chce , už se nemůžu dočkat další kapitolky :D

13 Lupus Lupus | 27. října 2007 v 14:39 | Reagovat

krásná kapitola, jen mi to připadá trochu zamotané

14 Blytonka Blytonka | 27. října 2007 v 15:43 | Reagovat

Super, je to krásná povídka...píšeš krásně! =D

15 KiVi KiVi | 27. října 2007 v 15:49 | Reagovat

skvělá kapča konečně to má nějakej spád už chci vidět Voldyho jak se bude tvářit na Harryho až mu vylítne z krbu...no a doufám ve šťastnej konec a těšim se na další kapču a taky si mě poťešila s tou Hořkou pravdou :)

takže ve zkratce:Naprosto úžasný a napínavý,že z toho nebudu moct tejden spát :)

16 miki miki | E-mail | 27. října 2007 v 16:12 | Reagovat

supeééér

doufám, že sis pro nás přichystala nějáký stylový závěr...

a kdy bude pokračování hořké pravdy??brzy?

17 Vruon Vruon | 27. října 2007 v 18:13 | Reagovat

Super kapitola tohle se ti fakt povedlo a už se nemůžu dočkat pokráčka, který jak doufám bude brzy :)

18 Giner Giner | 27. října 2007 v 18:20 | Reagovat

Bezvadná kapitolka, těším se an pokračování:)) Snad bude brzy:) a moc děkuji za věnování:)

19 Mysty Mysty | 27. října 2007 v 20:55 | Reagovat

Kapitolka je jako vždy skvělá, ale víš, na co čekám :)

20 Salisima Salisima | 27. října 2007 v 21:39 | Reagovat

Moc ůůůůůůžasná kaptitolka. Celou jsem ji četla dneska, protože sem na ni tepr narazila před.......eheheeee.... no asi hoďkou a půl. Musela jsem po každých pěti minutách přemlouvat rodiče abych tady mohla zůstat. V jednu chvíli jsem myslela že se ze mě mamka zblázní XD U toho "znásilnění" jsem si poprskala monitor. To mi nemůžeš dělat! Takhle znenadání tam hodit takovou věc , kvuli které se málem udávim! Tsss XD Mno nic , du si přečíst tvoje další povídky... Mamka se teď díva na Vyvolený, a taťka spí, tak si možná toho stihnu přečíst víc... Mno a budu se snažit psát ke každé kapče komíky. Mno jinak fakt čuuuper kapča!!! Doufám že brzo bude další :D Čaukýýý

21 Aileen Aileen | 28. října 2007 v 8:11 | Reagovat

Salisima: Ježiši marja! Promiň... Já nechtěla, aby jsi vyprskla smíchy XD To se minulo účelem. Já samozřejmě plánovala, že u toho všichni začnou brečet a ono nic. Kazíte mi plány. Už na ICQ mi někdo říkal, že u toho vyprskl smíchy. Jen já se při tom, jak jsem to psala málem rozbrečela. Budu tam příště muset napsat. Neprskat smíchy nebo nebrečet.... A jsem ráda, že se ti to líbí :-)

22 helwet helwet | E-mail | 28. října 2007 v 11:07 | Reagovat

nádherná kapitolka:) moc se mi líbí.....v jistých úsecích jsem padala pod stůl, jak jsem se smála:D, ten konec byl super:).....tolik emocí.....když to řeknu takhle....nádherně se to četlo:))...a když se to pěkně čte .......je to překrásně napsané:) a děkuju za věnování:) moc mě to potěšilo:o)

23 Sary Sary | E-mail | Web | 28. října 2007 v 14:26 | Reagovat

To se nám to pěkně vybarvuje...Nečekala jsem, že to bude mít tak rychlý spád, zvlášť tahle kapitola...No uvidíme, co se stane v Temném sídle... ... ...jen na Harryho místě bych "drahé Dolores a spol." rovnou vymazala paměť, nějak si nejsem jistá, že na ně stačí jenom výhružka - Voldyho poskoci jsou co já vím ti nejukecanější stvoření ze všech :))) Jinak jako u každé kapitolky i u téhle jsem se nemohla odtrhnout od obrazovky, prostě super napsané... ... ...a ještě musím poděkovat za věnování, potěšilo...

ps:Máš u mě odměnu, dneska po dlouuuhé době přibyla kapitola :)))

24 Eržika Eržika | 28. října 2007 v 15:57 | Reagovat

Tahle kapitolka se ti moc povedla. Mám ráda, když se Harry pořádně naštve =o)  Doufám, že to Harry i Severus přežije. ...a Voldemort bude koukat na kytičky zespodu.

Už se těším na pokračování. Snad bude brzy ;o)

25 Sseth Sseth | 28. října 2007 v 19:21 | Reagovat

úpne úžasná kapitola rýchlo pls pridaj ďalšiu

26 kapi kapi | 28. října 2007 v 21:24 | Reagovat

skvela kapča, dufam ze Severus aj Harry to preziju

27 Mex Mex | 29. října 2007 v 11:07 | Reagovat

Konečně jsem si přečetla salší kapitolu, téhle skvělé povídky, na tvém blogu mě zaujala a začala jsem ji číst jako první, ikdyž pak jsem propadla i ostatním povídkám, tahle byla první - ach ta nostalgie =D

Vím, že jsi naznačila, že nemusí skončit dobře, tak jsem se bála i těšila na další kapitolu. Teď říkáš, že jsi ji pozměnila, jsem duší romantik, tak doufám, že z toho hrdinové vyváznou (idkyž romantická díla nemusí nutně skončit dobře, tak proč si to spojuju, asi s notoricky známými dívčími romány s romantickým koncem, ještě, že takovou literaturu nečtu... plácám blobosti). Každopádně, píšeš krásně a já si další kapitolu přečtu tak jako tak!

28 Aileen Aileen | 29. října 2007 v 11:57 | Reagovat

helwet: Další, co se smál! Ale u toho jste se neměli smát :-D ja tá myslela naprosto vážně, ale asi se mi to moc nepovedlo.

Sary: Já jsem koukala, že jsi přidala novou kapitolu, ale ještě jsem nanašla čas, abych si ji přečetla.

Eržika: Mno naděje umírá poslední. Třeba přežije, kdo ví...

Sseth: Další? Vždyť jsem nedávno přidala. Ovšem pokusím se o něco, ale to uúpravování je mnohem těřší než jsem si myslela...

kapi: Proč všichni doufáte, že všichni zůstanou naživu?

Mex: Romantika? Hej to bych tam mohla něco přidat... Kvůli tobě. Rozhodně by to mohlo být víc míň... Temný... A možná by jste mě za ten konec ani nezabili... Že by se změnil Harryho osud a zamiloval se do Severuse... :-D Přijde mi to trochu moc do téhle povídky, už tak je tahle kapitola hrozně uspěchaná...

29 helwet helwet | E-mail | 29. října 2007 v 18:17 | Reagovat

aileen: ale mi za to nemožem *úsměv od ucha k uchu* to ty nás rozesmíváš:)

30 katherin katherin | 29. října 2007 v 19:47 | Reagovat

Aileen: Protoze jinak budeme mit depreeeeeezi a to by si nam prece neudelala... Vrazdit Snapa... to neproslo ani Rowlingovy, a Harry je hrdina, ze a ti nikdy neumiraj. Ze neeee...

31 werusenka werusenka | 29. října 2007 v 19:47 | Reagovat

super moc se ti povedla já jsem s e chtěal zeptat kdy bude kapitola k povídce  Voie dans passémoc se mi líbí díky za odpověď

32 Aileen Aileen | E-mail | Web | 29. října 2007 v 20:11 | Reagovat

werusenka: Pro odpověď na otázku bych musela jít za Trelawneyovou, jelikož vůbec nevím, co napsat do té povídky, kdyby mě osvítila můza, co já bych za to dala, ale nic mě nenapadá... Ale možná časem - během 14 dní - bych přeci jenom něco napsala... Uvidím. Všechno je ve hvězdách a na Trelawneyové...

33 plaminek plaminek | E-mail | 31. října 2007 v 23:12 | Reagovat

boooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooomba

34 kapi kapi | 7. listopadu 2007 v 20:37 | Reagovat

kedy bude pokracko?

35 SIMCA SIMCA | 17. listopadu 2007 v 14:54 | Reagovat

Super!!  Kedy bude pokračovanie?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama