16. kapitola – Minulost se mění alias Umbridgerová na scéně

23. září 2007 v 18:37 | Aileen |  Cesty času
No, tak pro změnu jsem byla nucena přidat kapitolu k tomuhle. Pro ty, co se těšili na les Stínů mám skvělou zprávu. Kapitolu chci dopsat ještě dnes, ale přidám ji až VERČA PŘIDÁ DVĚ KAPITOLY KE SVÝM POVÍDKÁM. Jaké to překvapení, že? Na veškeré dotazy, kdy bude další kapitola se obraťte k Verče. Já nemám tušení... :-D Jo a všem, co se tak těšili se moc omlouvám, ale jsem s Mysty hrozně zvědavá na Verčinu reakci. O to bude vaše motivace větší...
PS: Kapitola je dosti krátká, ale zato opravená od MEX za to jí jsem HROZNĚ MOC VDĚČNÁ! Děkuju...

16. kapitola - Minulost se mění alias Umbridgerová na scéně

"Harry! Vstávej! No tak dělej." Křičel Ron Harrymu do ucha a zvedal mu peřinu. "Hermiona mi přikázala tě vzbudit."
"Tak jí řekni, že mi není dobře." Zamručel, překulil se na druhou stranu a deku si přetáhl přes hlavu. Včera usnul až pozdě v noci a neměl žádné noční můry, což mu vyhovovalo. Rozhodně nehodlal vstávat z postele jen kvůli škole, ze které stejně všechno umí.
"Harry, musíš vstávat!" Sebral mu zrzek peřinu.
"Vrať mi tu peřinu. Po dobrém." Vyhrožoval mrzutě mladík s uhlově černými vlasy. "Do školy se mi nechce. Pak obejdu učitele…" Zamyšleně se odmlčel. "Nebo raději až večer. Celý den budu spát." Rychle vytrhl deku překvapenému chlapci stojícímu vedle jeho postele a znovu si ji přetáhl přes hlavu, ignorujíc Ronovo přemlouvání, aby vstal. Dveře pokoje bouchly. "Konečně klid." Pomyslel si a spokojeně zavřel oči. Sotva zavřel oči, cítil ledovou vodu na obličeji a celé peřině. Zděšeně vykřikl a rychlostí blesku vyletěl na nohy s hůlkou v útočné pozici. Kousek od něj stál Ron s prázdným kyblíkem a šklebil se na svého kamaráda. "Aquamenti" Vyslal kouzlo a i Rona skropila voda, jen s mnohem větším proudem. Na Weasleyho tváři se vytvořila prapodivně směšná grimasa s přihlouplým výrazem v očích. Začal se smát. "Jak mu tohle scházelo." Několikrát kolem sebe mávl hůlkou a jeho oblečení i vlasy uschly, pyžamo se mu zněmilo v hábit. Zrzek ho sledoval s ohromeným pohledem.
"Jak… Jak se ti to podařilo?" Vyzvídal Ron a ukazoval na jeho oblečení.
"Normálně. Kouzlem." Odvětil s úsměvem.
"A kde ses to kouzlo naučil?" Ptal se dál chlapec s hnědýma očima. "Naučíš mě to?" Žadonil.
Zamyšleně se zamračil. "Jestli chceš, ovšem nevím, jestli se ti povede. Já sám jsem se ho naučil až za dlouhou dobu." Před očima se mu přehrála jedna vzpomínka…
***
Bylo to teprve čtrnáct dní od doby, kdy započal jeho "výcvik" se Snapem. Tenhle "výcvik" byl pro Harryho totální teror. Snape mu v jednom kuse nadával a podrážel jeho hrdost. Celé noci nespal, jak se pokoušel přečíst knihy, co mu profesor zadal a nad ránem v rychlosti dopisoval poznámky a eseje. Denně spal maximálně tři nebo čtyři hodiny a ranní budíček byl vždy ledovou vodou. Poprvé ho takhle vzbudil mistr lektvarů hned po prvním dnu "výcviku". Kdy omylem zaspal a nevstal v šest hodin. Ledová voda jej vzbudila dokonale, ale to Snapeovi nestačilo. Seřval ho za jeho neschopnou reakci. Měl být prý připravený na útok a zamířit hůlkou na místo odkud útok přišel a ne jen neschopně zírat na nepřítele beze slova. Budíčky jako tento se opakovaly většinou, jelikož Harry buď zaspal, nebo profesor vstal dřív a z nudy šel vzbudit svého studenta. Harry Snapea podezříval, že ho takhle budí naschvál, protože se Harry nestihne usušit, obléct a za dvě minuty čekat v hale. Snape mu první den řekl: "Když mě nebude poslouchat, Pottere, nebo něco nestihnete, dostane trest, abyste si zapamatoval, co nemáte příště dělat a lépe si to vryl do paměti a byl vždy připraven."
Zapamatoval si to. Přesto to nepomáhalo. Věčně měl tresty a později nestíhal dopisovat úkoly, co dostával. Asi před týdnem narazil na kouzlo pro vysoušení oblečení a vlasů. Formule zněla Flo torreo. A přitom se muselo udělat několik kruhů kolem sebe a jemně mávnout hůlkou k zemi. Trénoval to kouzlo již týden, jenomže to kouzlo zázračným způsobem nefungovalo. Zkoušel ho nejméně tisíckrát, ovšem stále nešlo!
Bylo deset hodin večer. První den, kdy si udělal čas a přitom dodělal veškeré úkoly, přečetl knihy a i nějaké knihy navíc, kvůli testu, jenž si na něj na zítřek připravil lektvarový mistr. Postavil se doprostřed svého pokoje. Musel si ho trochu upravit. Neudělal moc změn, pouze trochu poopravil barvu stěn a podlahu. Byl v sídle na dně Černého jezera. Z okna se díval na zahrady při sídle a v dálce byla vidět i bariéra zastavující vodu. Pokoj byl laděn do modré barvy. Naproti dveřím stálo velké dvoukřídlé okno a u pravé stěny byla postavena postel se závěsy stříbrné barvy s modrými potahy postele. Při stěnách byly různě rozmístěny knihovny, poličky a skříňky s jeho věcmi. Za dveřmi ležel jeho kufr a kulový blesk.
Harry napřáhl hůlku nad sebe a spustil na sebe menší deštík. Poté si přivolal knihu a ještě jednou si přečetl přesný popis kouzla. "Takže: Mávnout kolem sebe, švihnout a vyslovit formuli." Mumlal si. "Vždyť to není těžké!" Vykřikl k sobě. Zkusil přesně podle popisu vytvořit kouzlo. Nic se nestalo. Pořád byl mokrý. Zkusil to ještě desetkrát. Pořád byl mokrý a kapky vody mu odkapávaly z konečků vlasů. "Co je ta za blbé kouzlo." Ztratil nervy a mávl hůlkou od hlavy k nohám, přesně podle popisu. Zatnul zuby. V duchu naštvaně vyslovil formuli. Kdyby ji řekl nahlas, nejspíše by to zařval na celý dům a dostal by maximální trest. K jeho úžasu se kouzlo povedlo. Tohle naprosto nechápal. Přece neřekl formuli nahlas! To kouzlo nemohlo fungovat! Zmateně pohlédl do knihy. Dole pod názvem kouzla bylo napsáno N.K.2. Zalistoval knihou a hledal vysvětlivky zkratek. Na konci knihy byly na poslední straně malým písmem vypsané vysvětlivky. Přelétl text očima:
N.K.1. - Neverbální kouzlo první kategorie.
N.K.2. - Neverbální kouzlo druhé kategorie.
N.K.3. - Neverbální kouzlo třetí kategorie.
"Neverbální kouzlo?" Nechápal a přešel ke knihovně v jeho pokoji. Vytáhl knihu o kouzlení a v rychlosti nalistoval správnou stranu. Tušil, že o tom v téhle knize něco četl.
Neverbální kouzlení
Neverbální kouzlení je vyšší způsob vyslovování formulí. Toto umění je velice náročné a většina kouzelníků nemá o něm ani ponětí. Jeho výuka se provozuje na vyšších školách jako je bystrozorská nebo i při práci na statusu MISTR u jakéhokoliv umění ať už v lektvarech nebo v černé magii. Většina kouzelníků je schopná využít tohoto umění až v starším věku (kolem 22 let). Je k tomu zapotřebí velká magická síla.
Neverbální kouzlení se dělí na kategorie.
První kategorie - Nejjednodušší, nejpoužívanější kategorie kouzel. Patří sem například: Nadnášecí kouzlo, kouzlo pro odemykání zámků, čistící kouzlo, štít protego a odzbrojující kouzlo.
Druhá kategorie - Kouzla z první a druhé třídy černé i bílé magie. Tyto kouzla vyžadují větší soustředění a většina kouzelníků je nezvládá neverbálním způsobem. Taky sem patří kombinovaná kouzla.
Třetí kategorie - Zde jsou kouzla nevhodná pro většinu kouzelníků. V případě malého magického potenciálu by mohl kouzelník zemřít. Tyto kouzla se nedoporučují používat v neverbální podobě. V této kategorii můžeme naleznout kouzla jako nebeský štít, kouzlo pravdy apod.
Dál byly v textu nějaké statistiky a návod k výuce.
Mladík se smaragdovýma očima zmateně zamrkal. On se tohle nikdy neučil, tak jak to může umět? Znovu mávl hůlkou, vyslovil kouzlo a byl mokrý. Mávl kolem sebe hůlkou, vyslovil v duchu formuli a kouzlo se povedlo!
Míchal se v něm pocit štěstí, překvapení a zděšení. Sedl si na zem a dokola si přečítal text o neverbálním kouzlení.

***
Jeho tvář se, ale po chvíli rozjasnila. Kouknul na budík u postele. "Máme ještě pár minut čas, tak to zkusíme. Hermiona chvíli počká." Přišel blíž k Ronovi. "Vyndej si hůlku." Navigoval. Postupně vysvětl veškeré potřebné věci k tomu kouzlu. "No a teď udělej ten pohyb a řekni si to v duchu. Nesmíš nahlas!" Upozornil.
Mladý Weasley mávl správně hůlkou a nic se nestalo. Zopakoval to ještě několikrát a pořád nic. "Nejde to." Zklamaně zahučel a sklopil hlavu.
"To nic, Rone, mě to taky nešlo. Pak se mi to jednoho dne povedlo a bylo to." Usmál se povzbudivě a vysušil Ronovi věci. "Jdeme za Hermionou? Určitě bude šílet, kde jsme byli takovou dobu."
Zrzek něco zamumlal v souhlasu a společně sešli do společenské místnosti. Mia nervózně přecházela z jedné strany místnosti na druhou. Jinak tam nikdo nebyl. Hnědovláska vrhla letmý pohled na schody, a když si všimla dvou chlapců, s nesupěným výrazem se k nim přiblížila. "Kde jste byli? Za chvíli začíná hodina a my ještě ani nebyli na snídani! Myslela jsem, že jste odešli beze mě!" Vyčítala jim.
"No… Já jsem nechtěl vstávat a Ron mě polil vodou." Přiznal Vyvolený. "Jdeme na snídani? Nebo rovnou na hodinu?"
"Na hodinu. Máme přeměňování…" Zaprskala o něco méně naštvaně nejchytřejší dívka z ročníku. Zrzek ponořený do svých myšlenkových pochodů kývl a šel s nimi.
Harry se po dlouhé době cítil uvolněný, šťastný a bez jakýchkoli problémů. Na včerejší večer úplně zapomněl. Nechal se unášet idylkou panující ve zdech Bradavického hradu. Na hodinu přeměňování přišli přesně se zvoněním a usadili se na svá místa. Profesorka McGonagalová vešla do třídy a s ní v závěsu Umbridgerová. S Harrym cuklo a nevědomky se dotkl své hůlky. Umbridgerová je přeci s Voldemortem! Málem by na ni zapomněl a to si myslel, jak to tu bude pěkné, být s přáteli a ničím nerušen.
"Ještě než začneme, by vám chtěla profesorka Umbridgerová oznámit pár věcí." Promluvila profesorka přeměňování a třídou to zašumělo.
"Um. Um." Ozvalo se známé odkašlání a třída ztichla. "Musím vám s politováním oznámit, že od dnešního dne je všem žákům vašeho ročníku zakázán přístup na chodby bez dozoru učitele. Dále vám musím oznámit velice radostnou zprávu." Sladce se usmála Dolores na celou třídu. "Zítra k nám přijede na návštěvu pan Ministr, aby se s vámi, studenty, setkal osobně a pohovořil si o lžích, jenž se vyskytly v časopisu se jménem Jinotaj. Z toho důvodu se zítřejší profesní porady přesunují na dnešek." Pozvedla hůlku a před každým studentem se objevil papírek s časem schůzky.
"Ale Dolores, já tu dnes nebudu přítomna, musím vyřídit jistou záležitost. Mí studenti nebudou-" Namítala McGonagalová a postavila se vedle Vrchní vyšetřovatelky a dívala se jí do očí.
Ta jí neslušně skočila do řeči. "V tom případě se tví studenti rozdělí mezi ostatní vedoucí kolejí." Zářivě se usmála, skoro zašklebila na profesorku přeměňování.
Minerva stiskla rty do tenké, dlouhé linky. "Chtěla by jsi ještě něco říct, Dolores?" Kousavě odvětila. "Ráda bych pokračovala ve výuce."
"Ale jistě, jistě. Výuka je důležitá. Jen ještě rozdělím žákům příslušného učitele k profesní poradě." S úsměvem mávla hůlkou a každému se připsal na papírek profesor, u kterého se měl hlásit. Poté se otočila a odešla ven. McGonagalová ještě několik sekund zírala na dveře, poté přerušila diskuzi studentů a započala s výkladem.
Harry se podíval na svůj lísteček. Doposud byl ponořený do myšlenek na nejbolestivější smrt pro Umbridgerovou a pořádně nevnímal okolí, ani její slova.
Profesní porada
Harry Potter
Dnes v 19:30 - kabinet profesora Snapea
"O né!" Zaúpěl nahlas a celá třída se podívala jeho směrem. "Pardon." Zamumlal a skrčil se do lavice, jak jen nejvíce mohl. Další čas se Snapem strávený o samotě, jakoby nestačily ty tresty, na které si chystal výmluvy. Z tohohle se nevykroutí, protože to maximálně přesunou na jindy a Umbridgerová mu nedovolí jít k McGonagalové. Ke Snapeovi bude muset, tak jako tak. Takhle se alespoň zbaví legálně trestu, ovšem k jeho štěstí bude ten den určitě jako poslední na řadě. No, jistě. 19:30. Skvělý čas. Určitě bude ten den poslední!
"Pane Pottere. Mohl byste alespoň dělat, že dáváte pozor." Napomenula ho profesorka přísně.
"Ano paní profesorko." Zamumlal a sklopil hlavu. Do konce hodiny se odpoutal od svých myšlenek a raději dával pozor na výklad. Brali teorii přeměňování neživý věcí v živé. Zbytek dne proběhl neúprosně rychle. Ani se nenadál a bylo sedm hodin večer a on měl hotové všechny úkoly a to i ty, které Hermiona nestihla udělat.
Ron byl na profesní poradě u profesora Kratiknota hned po přeměňování a Hermiona měla jít k profesorce Prýtové ve tři hodiny. Ihned nadšeně Harrymu vyprávěla, co by chtěla dělat. Prý se jí líbí lékouzelnice, ale uvažovala i o profesorství.
"Tak já půjdu." Zvedl se neochotně Harry z křesla ve společenské místnosti. "Snape bude zuřit, jestli přijdu pozdě a jistě by mi dal šílený trest, jakoby mi tyhle dosavadní nestačily. Už tak mi to zabere alespoň dva týdny, než mi skončí…" Ušklíbl se.
Hnědovláska mu věnovala jeden nic neříkající pohled a znovu se ponořila do čtení knihy o lékouzelnictví, kterou si půjčila v knihovně.
"Hodně štěstí, kamaráde." Poplácal ho po rameni zrzek a s koštětem v ruce odešel ven na trénink famfrpálového družstva. Vyvolený se na něj díval se závistivým pohledem. Co by dal za to, kdyby se mohl proletět. Už je to takovou dobu, co nelétal…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Mysty Mysty | 23. září 2007 v 18:39 | Reagovat

pfff. Krátká, přeber si co je krátká. To já píšu krátky, ne ty. Jinak kapča je úžasná.

2 werusenka werusenka | 23. září 2007 v 19:02 | Reagovat

super moc se ti povedla i když jsm musela čekat tak dlouho

3 Verča Verča | E-mail | Web | 23. září 2007 v 19:02 | Reagovat

Jéééé... Asi začnu slintat blahem!! No radši ne, protože to bych si poslintala notebook a on by skončil vy-víte-kde a to bych potom nemohla napsat ty kapitoly... Ale tím nechci říct, že by mi to jako vadilo, to ne!!! Napíšu ty kapitoly... Pokusím se napsat ty čtyři kapitoly i s věnováním pro tebe Aileen a Mysty dokonce tohoto týdne, což by snad nemělo být těžké, jelikož ve čtvrtek a v pátek se nejde do školy!!!

Jinak, kapitola je nááádherná!!

4 Giner Giner | 23. září 2007 v 19:22 | Reagovat

Bezvadná kapitolka  jako vždycky:) těším se na pokračování:)

5 Saskya Saskya | Web | 23. září 2007 v 19:26 | Reagovat

náádhernáááááááááá kapitola...toto a krátka kapitola, ty nedokážes napísa krátku kapitolu (neber to ako urážku)....:D

6 Mady Mady | 23. září 2007 v 19:29 | Reagovat

Skvělá kapča, akorát ji teda mám v černém písmu, nevím proč, ale moc se mi líbila a těším se na další... :))

7 Blytonka Blytonka | 23. září 2007 v 19:30 | Reagovat

Juj, to je nádherná kapča...a s tím, že je krátká bych rozhodně nesouhlasila...!!! =D

8 Petr Petr | 23. září 2007 v 19:48 | Reagovat

maze ještě jednu kapitolu prosím prosím

9 Aileen Aileen | 23. září 2007 v 19:53 | Reagovat

Vy opravdu nevíte, jak si připadám... Tohle je krátká kapitola... Příští je dvakrát tak dlouhá. Navíc k lesu Stínů je taky vcelku normální. Tohle je krátké. Jedna z nejkratších jakou jsem, kdy napsala. Jinak za chválu děkuji. Jen si zatvrzele myslím, že to není na místě při té délce a úrovni. Navíc mě tak napadlo... Možná bych mohla přidat dvě kapitoly. Ke každé povídce jednu, ovšem zase se mi nechce zrušit veškeré své zásoby, co se mi za ten týden povedlo napsat. Ještě uvidíme podle vašich komentářů, když jich bude hodně, tak přidám dvě kapitoly(nejdříve však musí přidat Verča na to nezapomeňte). Mimo to Vám musím říct velice smutnou a možná i na jednu stranu dobrou zprávu. Chybí jen čtyři kapitoly do konce povídky Cesty času. Zbývající čtyři by měli mít každá více, jak šest stran, tak snad se Vám ty závěrečné kapitoly budou líbit...

10 Aileen Aileen | 23. září 2007 v 19:55 | Reagovat

Verča: Ono se nejde do školy? Proč mi to někdo neřekl?

11 katka katka | E-mail | 23. září 2007 v 19:56 | Reagovat

prosím porad mně nejde ta 16 kapitola přečíst . Objeví se mi tam vždy jen název kapitoli a odkohoje čas přidání a zčeho je anic víc a pak jen prázdné místoa komentáře ostatiích. Prosím porad protože cesta času je prostě skvělá.

Snad by jsi to při nejhorším tu kapču mohla poslat na můj eimail, který je

JankuKaterina@seznam.cz    

  fakt je zvláštní , že semi to stalo poprvé a nevím proč , protože ostatní kapitoli mi jdou spustit .    Předem díky

12 Sabriel Sabriel | 23. září 2007 v 20:02 | Reagovat

Bezva... :)) právě jsem dočetla všechny kapitoly, co jsou zatím k týhle povídce.

Jdu na Cesty času a pak na Les stínů :D.

13 Sabriel Sabriel | 23. září 2007 v 20:08 | Reagovat

Teda na tuhle kapitolu, chci říct (tamten koment jsem psala ještě než jsem si to přečetla). Tak jdu na Les stínů... :o)

14 Eržika Eržika | 23. září 2007 v 20:10 | Reagovat

Pěkná kapitolka =o)  Už se těším, až si spolu Harry a Severus popovídají =oD

15 kapi kapi | 23. září 2007 v 21:39 | Reagovat

skvela kapča

16 gwindor gwindor | 23. září 2007 v 23:15 | Reagovat

Skvela kapitola, hlavne se mi libi prokladani vspominek a normalniho deje. Jen bych byl rad kdyby se tam objevila nejaka past na Umbringovou.

17 Aileen Aileen | 24. září 2007 v 11:49 | Reagovat

gwindor: Asi tě zklamu, ale to se tam nestihne objevit. Už se mi moc nechce natahovat děj už takhle mi to sem tam příjde moc a zbytečně prodloužené...

18 Verča Verča | E-mail | Web | 24. září 2007 v 14:44 | Reagovat

Aileen: Ta délka je ještě dobrá!! Se podívej na moje kapitoly a uvidíš co je krátký!! A navíc, je důležitý, že je tu aspoň něco!!

Jinak.. V pátek se nejde určitě do školy... Je totiž Den české státnosti a ve čtvrtek nejdeme my (naše škola), jelikož máme ředitelský volno...

19 helwet helwet | 24. září 2007 v 16:21 | Reagovat

moc moc pěkné:) já jsem se na kapču moc těšila a krátká mi nepřijde... moc se těším na další, jsem zvědavá jak to bude pokračovat:D

20 Ledik Ledik | 24. září 2007 v 16:37 | Reagovat

vrrr,jakto ze mate volno ve ctvrtek?!jina Al,kapitola je dobra,delka je vyhovujici aslinna klavesnici je hodne =D

21 Mex Mex | 24. září 2007 v 16:39 | Reagovat

Já už jsem kapču samozřejmě četla :D Ani ale nevím, jestli jsem ti psala, že je hezká. Nejvíc se samozřejmě těším na ten pohovor a to tak hodně, jak se tam Harry netěší. Při vzpomínce na výcvik jsem si naše drahé uměla živě představit!

22 Lightsoul Lightsoul | Web | 24. září 2007 v 17:35 | Reagovat

suprová kapitolka a strašně se těším na další

23 kelly kelly | 24. září 2007 v 18:14 | Reagovat

super kapča,

pls kedy bude dalsia?

24 Aileen Aileen | 24. září 2007 v 20:07 | Reagovat

kelly: zeptej se Verči na blogu... ta ti to rekne

25 Verča Verča | E-mail | Web | 24. září 2007 v 20:40 | Reagovat

kelly: Až já napíšu další dvě kapitoly... vlastně čtyři... no.... Snad to stihnu ještě tento týden..

26 plaminek plaminek | 24. září 2007 v 20:56 | Reagovat

bobbova kapca

:)

27 Lesley Lesley | 25. září 2007 v 18:07 | Reagovat

Tak , dneska jsem začala číst tuhle povídku. Je naprosto geniální, nemůžu uvěřit, že jsem si ji nepřečetla dřív!!! Chvilku mi to připomnělo Návrat do budoucnosti, jak si tam tak cestují tam a zpátky v čase... :-D Úžasná povídka, krásná kapitola a moc se těším na další :-)

28 Lupus Lupus | 25. září 2007 v 19:00 | Reagovat

krásná kapitola

29 Sary Sary | 26. září 2007 v 15:12 | Reagovat

ahojky, kapitola je super !!! Přečetla jsem ji sice až teď - trochu problémy s připojením na začátku školy - ale máš za to u mě odměnu v podobě další kapči :) Speciálně kvůli tobě jsem ti ji vložila už dneska ...

30 Aileen Aileen | 26. září 2007 v 16:13 | Reagovat

Lesley: Já zas nemůžu uvěřit, že to někdo čte... to jsme dvě, co nevěří :-D

Sary: Jéééé díky... Si ji běžím přečíst!

31 katka katka | E-mail | 28. září 2007 v 21:28 | Reagovat

Chci ti poděkovar ,že když my ta kapča nešla poslala jsi mi jí na email.Jev fakt pěkná už se těším nadalší .

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama