9. kapitola - Severus Snape

9. srpna 2007 v 13:02 | Aileen |  Cesty času
První kapitola, co dnes chci přidat je tu... K ostatním povídkám je přidám až je dnes dopíšu. Tahle kapitola tu mohla být už včera, ale moje noční čtení povídek celý týden s čtyřma hodinama spánku se podepsalo na mé únavě a já usla v děvět hodin a vstávala až po desáté ráno...

9. kapitola - Severus Snape
Přenášedlo jej přesunulo na mramorovou podlahu černé barvy s velkým Z uprostřed. Stěny byli zelené se stříbrnými lištami. Moc dobře tuhle místnost poznával. Zde zabil Voldemort starší své mladší já. Při stěnách stálo několik smrtijedů. Zřejmě ti nejvěrnější. Na trůně seděl Temný pán a s opovržením shlížel na Harryho. Mohutné dveře naproti trůnu se otevřeli a dovnitř vešlo šest přívrženců, co jej "doprovázeli". Poslušně se postavili přímo za chlapce a uzavřeli kruh kolem oběti.
Mladý Potter se vyškrábal na nohy (Při přenášení spadl na zem.). Celý sál působil děsivě krásným dojmem. Otočil se kolem své osy, aby se mohl pořádně rozhlédnou. "Kde je profesor Snape?" Vybafl na Pána zla. "Slíbil jsi, že ho pustíš…"
"A já své sliby plním." Doplnil chlapce Voldemort. "Crabe. Goyle. Dojděte pro našeho vězně." Přikázal a mávl rukou ke dveřím. "My si tu s Harrym zatím popovídáme." Chladně se zasmál. "Řekni Harry. Proč ti na tom zrádci tolik záleží? Celé roky tě tyranova a ty ho přijdeš zachránit. Naprosto nesmyslný akt."
"Víš, Voldemorte. Možná ti to nedošlo, ale on je jediný normální člověk, o kterého jsi mě nepřipravil. Vlastně původně jo. Tedy. Myslel jsem si to. Dokud jsi mi to nevysvětlil." Řekl Vyvolený. "Navíc. Tím, že mě zabiješ mi i prokážeš službu. Mě se to totiž nepovedlo."
Temný pán se ledově zasmál až většina smrtijedů ustoupila o krok dozadu. "Kdo tu mluvil o zabíjení? Já tě nechci zabít. Na to jsi mě stál moc objetí. Počkám si do doby než budeš prosit o smrt a pak. Pak tě přenechám svým smrtijedům ať si s tebou hrají do konce tvého prašivého života." Muž s rudýma očima sestoupil z trůnu a přistoupil k chlapci v kruhu smrtijedů. "Pamatuješ si na den, kdy jsem zabil tu šmejdu Weasleyovou?" Zasyčel mu do ucha.
Hoch se smaragdovýma očima zbledl. Moc dobře si na ten den pamatoval…
***
"Harry!" Vykřikla zrzavá dívka a vběhla do ředitelny. Chlapec stojící u knihovny sebou cukl. "Harry. Útočí. Oni útočí. Začali útočil o hodinu dříve." Vydechla zmoženě. "Ron a ostatní se po tobě shánějí. Honem. Potřebujeme pomoc a… naději." Ginny chytla Harryho za ruku a táhla ho k bradavické bráně. U zavřené brány stálo několik desítek bystrozorů, stovka bradavičkách studentů a pár dobrovolník z řad občanů. Byla to chabá armáda oproti té Voldemortově, ale muselo to stačit. Celý osud závisel na jednom jediném chlapci. Harrym Potterovi. Hradem se ozval výbuch následovaný lehkým otřesem.
"Klid! Zůstaňte v klidu!" Křičel Vyvolený do nastávající paniky. Ruch ustal a armáda dobra stočila pohled na hochy stojícího na schodech. "Nesmíte propadat panice.O to jim jde. Udržte si čistou hlavu. Je nás sice o polovinu méně, ale jsem lepší než oni. Oni nedokáží nic jiného než vraždit. Celý osud kouzelnického i mudlovského světa vězí ve VAŠICH rukou. Jestli Bradavice padnou. Padne i poslední naděje. Ministerstvo podlehlo, ovšem Bradavice byli a jsou hlavním útočištěm dobrých kouzelníků a my za ně musíme bojovat. Stejně tak i za své přátele, rodinu a blízké. My jsme ti silnější. My jsme ti, kdož vyhrají tuto válku. Každý z vám zná svůj úkol. Každý z vás ví, co má dělat. V naši jednotě bude síla. Neopouštějte své skupinky. Hodně štěstí v boji za lásku a přátelství." Pronesl rozhodným hlasem ke všem lidem. Jako na povel se utvořili skupinky po pěti lidech. Hradem otřásl další výbuch. Brána se pod náporem síly otevřela. Přívrženci zla vstoupili do připravené pasti. Mladý Potter sevřel pevně hůlku v rukou a se svou milovanou Ginny po boku se vydal vstříc osudu.
Boj probíhal tvrdě. Dobro i zlo na tom se silami bylo stejně. Díky první chybě smrtijedů při vběhnutí do brány se síly vyrovnali. Každý měl soupeře. Harry již bojoval nějakou tu dobu, Voldemorta nikde nezahlédl a to jej trochu znervózňovalo. Zrovna přemýšlel, že by se s Ginny na chvíli stáhl. Zaslechl za svými zády jemu dobře známí hlas vyslat kletbu. "Avada Kedavra!". Se strachem v očích na koho byla kletba namířena se otočil. Pohlédl naposledy do zamilovaných očí zrzavé dívky. Zelený paprsek našel cíl. Trefil hnědookou dívku do zad. Nestihla se bránit. "Néééééé!" Vykřikl zoufale chlapec s jizvou na čele a klekl si k dívce. V očích se mu zračila bolest a zlost. Napřímil se a pohlédl do očí Pánu zla. "To jsi neměl dělat. Ty jeden zbabělče." Promluvil v hadím jazyce k Voldemortovi a vyslal na něj kouzlo. Vytvořila se kolem nich síť energie. Vysílali po sobě jedno kouzlo za druhým. "Mdloby na vás." Použil z ničeho nic Harry kouzlo naprosto triviální oproti těm, co na sebe doposud posílali. Temný pán nestihl zareagovat a kouzlo do něj narazilo plnou silou. Potter namířil hůlku na srdce protivníka. "A…" Nedokázal to říct ani po tom, co mu zabil Ginny. Svázal Toma provazem a přiklekl mrtvému tělu dívky s ryšavými vlasy…
***
"Jak bych mohl zapomenou." Zašeptal. Z ničeho nic se mu na tváři usadil samolibí úsměv. "To je ten den, kdy jsem tě porazil Tome, pamatuješ?"
Oslovený chtěl použít bolestivou kletbu, když se otevřeli mohutné dveře a dovnitř vešli dva smrtijedi a mezi sebou táhl muže s černými umaštěnými vlasy, černém hábitu a spoustou pohmožděnin na těle. Kruh přívrženců se trochu otevřel. Vešli do kruhu a odhodili břemeno načež se vrátili na své místo. Voldemortovi se na rtech objevil lehký úsměv. "Konečně dorazil i náš druhý host." Podotkl
Harry poklekl vedle muže. Byl to opravdu Severus Snape. Nyní však bez masky nepřístupnosti ve tváři. Profesor se s námahou postavil na vratké nohy. Podíval se vedle sebe na zvedající se osobu. "Harry?" Zeptal se nejistě s bolestí a překvapením v očích.
Potter se podivil nad tím, jak ho oslovil mistr lektvarů. Harry mu řekl snad třikrát za život. "Profesore?" Usmál se povzbudivě.
"Ó. Jak dojemné shledaní." Ironicky ohodnotil situaci Pán zla. "Je dobře, že jste se poznali."
Chlapec, který přežil odtrhl pohled od Snapea. "Pusť ho. Slíbil jsi to." Připomněl.
"Ne hned nejdřív si s ním pohraji a ty budeš přihlížet, co říkáš Harry? Nedohodli jsme se, kdy ho pustím, ale že ho pustím." Podotkl Temný pán. "Harry jsme to nevychovanci. Vždyť Severus nemá tušení o co se jedná. Já se s radostí ujmu vysvětlování." Škodolibě se ušklíbl.
"Ale slíbil jsi, že ho pustíš." Zaškemral Harry. "Pusť ho."
"No no. Harry. Copak jsem ti alespoň tisíckrát nevysvětloval. Neskákej mi do řeči." Zakroutil hlavou nevěřícně muž s hadím obličejem. "Musím tě potrestat. Crucio." Pronesl lenivě. Potter se zmítal v křečích na zemi. Bodali ho tisíce nožů. Snažil se nekřičet a vedlo se mu to. Kletba skončila stejně náhle jako začala. "Teď snad budeš tiše. Dám se tedy do vysvětlování. Víš, Severusi. Tady Harry se rozhodl vyměnit svůj život za tvůj. Je tak neuvěřitelně Nebelvírský. Pak ten jeho zvyk zachraňovat lidi."
Snape ohromeně zamrkal a obrátil se k stoupajícímu chlapci. "Pottere. To snad nemyslíte vážně?! Vždyť všechno zkazíte." Vykřikl.
Černovlasí hoch pozvedl oči s brýlemi k muži. "Vy mi něco vyčítejte! Já nevím, kdo šel k Černému jezeru sám a v noci! Navíc nevíte, co se od té doby stalo. Já vím, co dělám!" Zamračil se pobouřeně Harry.
Profesor lektvarů zavřel oči. "Válka přináší oběti a já měl být jednou z nich." Pošeptal.
"Neměl." Odporoval Potter.
Voldemort se zasmál. "Je docela zábavné vás pozorovat, jak si vylíváte srdce. Znám lepší zábavu. Crucio." Vyslovil kouzlo a namířil na mistra lektvarů. Ten se svezl na zem v křečích a po deseti sekundách křičel.
"Ne. Nechte ho. Prosím." Zakřičel Vyvolený a vrhl se k muži na zemi. Temný pán skočil kouzlo. "Profesore?" Potichu zaševelil k muži a pomohl mu posadit se. "Odpusťte mi to. Je to pro vaše dobro." Natáhl před sebe ruce a namířil je na Snapea. "Snad se ještě uvidíme. Traicio persona penes verrucaria" Pronesl sebejistým hlasem. Z rukou vyšlehl nebesky modrý paprsek a vpil se do profesora lektvarů. Podlomila se mu kolena a on omdlel vyčerpáním z kouzla, které přeneslo Severuse do bezpečí Bradavického hradu. Před naprostou tmou stihl zahlédnou vzteklého Pána zla. Na tváři se mu rozlil lehký úsměv.
-----
Severus Snape pocítil zvláštní volnost po tom kouzle, co na něj ten tupec Potter poslal. Copak mu nedošlo, že ho to kouzlo mohlo zabít, kdyby neměl dost energie?! Objevil se u Zapovězeného lesa u Hagridovy boudy. Vypadalo to tu naprosto stejně jako před válkou s Voldemortem. Pán zla mu sice říkal něco o minulosti a přesunu, jenomže byl moc unavený z kleteb, aby byl schopen poslouchat. S námahou se postavil na nohy a opřel o nejbližší strom. Upřel zrak na Bradavice. Byl to pořádný kus cesty. Chystal se udělat první nejistý krok.V tom se otevřela mohutná brána hradu a ven vyběhla skupinka pěti lidí. Jeden z nich zvedl ruku a ukázal jeho směrem. Všech pět se svižným krokem pohnulo. Prohlížel si ty postavy. Jeden vypadal jako Potter, další jako Lupin, Black a ON! Ale ta osoba, co vypadala jako on byla mladší, jakoby ze sedmého nebo šestého ročníku. Vlastně i Potter a spol vypadali jako kdyby omládli. Při poslední postavu nevěřil svým očím. Albus Brumbál. Vypadal jako z doby jeho mladších let. Pořádně se opřel o strom. Tahle situace byla irelevantní. Nemůžou obživnou. To prostě nejde. Potter musel zkazit to zaklínadlo. Je těžké a on prostě někde udělal chybu. Tak je to. Neschopný, záchranářský, odvážný Nebelvír, který se pro mě obětoval. Proč? Proč se nechal vyměnit? Proč? Nikdy k němu nebyl milí až na pár okamžiků, kvůli takovýmhle… věcem.Celou dobu se snažil, aby ho nenáviděl a on nic. Prostě si ho přijde zachránit…
Pětice lidí přišla k mistru lektvarů. Brumbál k němu přistoupil. "Jak se jmenujete?" Zeptal se ředitel.
Snape nevěřícně zamrkal. On si ho nepamatuje. "Snape. Severus Snape."
Ředitel vypadal ohromeně a nebyl sám. Všichni z přítomných na něj koukali jako na zjev. "Vy jste Severus Snape?" Ozvalo se od chlapce, co mu byl nápadně podobný.
"Ano jsem." Zamračil se. Tohle se mu vůbec nelíbilo.
Albus se zřejmě vzpamatoval a ukázal na dva studenty. "Pane Pottere. Pane Blacku. Pomožte tady pánovi na ošetřovnu." Přikázal.
Potter? Black? Kde jen to může být? Vždyť mají být mrtví. Oba dva. Rozhodl se nechat otázky na později. Teď na to nebyla nejvhodnější doba…
Na ošetřovně našli madam Pomfraovou ležet němou na posteli se zavřenýma očima. Brumbál k ní přistoupil. "Poppy. Probuď se. Je už ráno." Poklepal ji na rameno. Ošetřovatelka se v rychlosti rozhlédla kolem a zhodnotila situaci.
"Co se vám stalo?" Přistoupila k Snapeovi ležícímu na posteli a začala si ho prohlížet. Nestačil odpovědět a Pomfreyová odběhla pro nějaké lektvary. Podala mu je postupně do ruky. U posledního se zastavil.
"Já nepotřebuju lektvar na spaní. Nejsem unavený." Odmítl lektvar a chystal se vstát. "Mám důležitější věci než spaní. Musím zachránit toho pitomce Pottera." Severus se postavil na nohy, ale byl abusem zatlačen zpět na postel.
"Potřebujete spát. Stačí se na vás jen podívat." Promluvil klidným hlasem Brumbál a podal mu lektvar na spaní. Snape pokrčil rameny a vypil lektvar. Řediteli nemá cenu odporovat.
-----
Harry se probudil na zemi v kamenné, tmavé, vlhké místnosti o čtyřech stěnách a jedněmi dveřmi. Celé tělo měl jako v ohni a únava na něj doléhala. Voldemortovi bylo zřejmě jedno jestli je vzhůru nebo v bezvědomí, když ho mučil. Musel být opravdu hodně naštvaný. Lehce pohnul rukou. Bolest mu vystřelila až do hlavy. Zhluboka se nadechl a postavil se na nohy. Rukou se lehce přidržoval stěny. Dveře se otevřeli a vstoupili dva smrtijedi. Crabe a Goyle. Chytli ho každý za ruku a vedli spletitou cestou chodeb. Podle kamenných stěn odhadl, že bude někde ve sklepení a stoupá vzhůru. Stanuli před dveřmi. Ty se otevřeli a tři postavy vstoupili do kruhu smrtijedů a Voldemortem sedícím na svém trůně. "Zase ta samé místnost" Problesklo chlapci hlavou, hned po tom, co skončil na zemi a prohlížel si podlahu.
"Vítej Harry." Rozpřáhl Temný pán ruce. "Ani nevíš, jak moc rád tě znovu vidím. Hrozně jsi mě naštval tím tvým pokusem o záchranu profesora. Docela mě překvapilo tvé kouzlo a tak mi tady drahý Lucius." Smrtijed po pánově pravici udělal krok vpřed. "Vytvořil velice užitečnou věc. Můžeš Luciusi." Pokynul Pán zla k Potterovi.
Chlapec se mezitím stačil postavit na nohy. Malfoy k němu přišel, vytáhl z hábitu dva podivné náramky a jednoduchým pohybem je nasadil na Harryho ruce a zamknul je kouzlem. Harry ucukl s rukama od přívržence zla, jenž s úšklebkem na tváři se zařadil zpět na místo. Prohlídl si pořádně náramky. Pokrývala je spousta run. Některé poznával a jiné zase ne. Byl kovový a rozdělat nešel. Překvapeně se podíval na Voldemorta.
"Víš, tyhle náramky slouží k zablokování magie. Jsou navrženy přesně pro tebe. Je málo kouzelníků, co kozlí bez hůlky." Podotkl s ledovým úsměvem Temný pán. "Přejdeme k našemu programu. Jen mám pár otázek. Kampak se přesunul Fénixův řád?" Ptal se a hrál si s hůlkou v rukou.
"Kdo ví…" Odpověděl Vyvolený a vybudoval si obranu proti nitrozpitu. Voldemort ho sice nepoužívá. No, nechtěl nic riskovat.
"Crucio." Vyslal kletbu Tom. Znovu chlapce se smaragdovýma očima zaplavila bolet. Tentokrát křičel. Sesunul se na zem a házel sebou.Kletba skončila. Ne. Ne Harry. To byla špatná odpověď. Ptám se tedy znovu, kde je Fénixův řád nyní?"
S námahou se dostal do kleku. "Myslím, že ti to neřeknu. Na to, abys to věděl jsi moc ošklivý. Tvoje mladší já bylo mnohem hezčí i když žádný zázrak to taky nebyl-" Zase ta bolest. Z očí mu tekly slzy bolesti. Nepokoušel se postavit na nohy. Stačilo si sednou.
Tom si s ním ještě asi hodinu "povídal" o záležitostech Řádu a zvědů. Nakonec se smiloval a skoro nevnímající byl odnesen do kobky.
-----
Snape se probudil v nemocničním křídle. U jeho postele seděl Lupin a četl si nějakou knihu. Cítil se mnohem lépe. "Hm. Hm." Upoutal pozornost sedícího chlapce. Ten překvapeně otočil hlavu a koukl se na Severuse.
"Dobré odpoledne." Pozdravil vlkodlak a hůlkou vyčaroval patrona a někam ho poslal.
"Odpoledne?" Zeptal se ochraptěle černovlasý muž.
"No ano. Je už po obědě. Nemáte hlad?" Remus vypadal dosti nepohodlně.
Mistr lektvarů zakroutil hlavou. "Ne nemám."
Ve dveřích ošetřovny se objevili čtyři lidé. Zase ti samí, co ho sem přinesli. Postavili se kolem jeho postele a Brumbál se ujal slova. "Jsem rád, že jste se probudil. Asi by jste nám měl něco vysvětlit. Například, kde jste se tu vzal? Harry nám řekl, jak se sem dostal on a Voldemort o vás neřekl ani slovo."
"Kam jsem se měl dostat?" Nechápal o čem mluví. "Já nic nevím. Jediné o čem vím je jak mě prohazují obloukem smrti, pak se probudím v kobce hradu Pána zla a odtamtud mě zachrání ten pitomec Potter."
Kluk, co vypadal jako James Potter zčervenal rozčílením. "Takhle o mém synovi nemluv!"
"Pane Pottere. Uklidněte se." Napomenul ho Brumbál. "Jak to tak vypadá, tak jediný, kdo se v téhle situaci vyzná je Harry. Alespoň vám řekneme, co víme. Oblouk na odboru záhad slouží i jako "stroj" času. Dokáže přenést kouzelníka do minulosti o dvacet let. Harry se zde objevil 1. září ve Velké síni a něco mi zhruba vysvětlil. V jeho době se mu podařilo porazit Voldemorta, ale nedokázal říct kletbu smrti a tak ho spolu s bystrozory prohodil obloukem. Ani se stalo něco hrozného a i on se sám pokusil zabít."
Od Snapea se ozvalo zaúpění. "On se snad vyžívá s sebevraždách."
"Proč?" Zvědavě přistoupil blíž mladší vydání profesora.
"Už jednou se chtěl zabít. Je to docela dlouho. Chtěl skočit z útesu do jezera a čirou náhodou se nezabil." Vysvětlil jim ve stručnosti.
"Proč?" Ozvalo se znovu od té samé osoby.
"Protože Voldemort vraždil jeho blízké." Zavrčel a přetočil se k řediteli. "To tedy znamená, že jsem o 20 let v minulosti?"
"Ano. Můžete se vrátit s Minervou jsme vymysleli kouzlo, ovšem Harry nám přislíbil pomoc při zabití Voldemorta. Podle toho, co jste říkal vyměnil svůj život za váš." Srovnával si myšlenky Albus.
"Pán zla ho nezabije. Bude ho mučit. Na to je Potter moc oblíbený u Temného pána." Řekl Snape. "Musíme tupce Pottera zachránit. Jen by mě zajímalo. Vy jste tedy o dvacet let mladší?"
"Ano." Sborově odpověděli. A začali se představovat.
"Pro Merlina. Já vás znám!" Vykřikl pobouřeně a zvedal se z postele a odcházel pryč.
Severus mladší se otázal. "Kam jdete?"
"Do laboratoře." Zasyčel a nasadil si svou oblíbenou ledovou masku. "A sám" Dodal na významné pohledy přítomných.
"Nikam nejdete. Ještě nejste plně zdraví." Zastavila ho Poppy.
"Jsem" Zavrčel nevrle a pokračoval do ztraceného místa pod hladinou jezera.
Harryho táhli z jednoho pohovoru z Voldemortem. Crabe s Goylem. Věčné mučení na něj doléhalo. Pokud se nemýlil byl tu deset dlouhých dní a to mu samo o sobě stačilo. Zlomá žebra mu bránila se pořádně nedechnout a naražený kotník začal otékat. Voldemort si poslední dobou oblíbil pomoc od svých smrtijedů. Vymyslel novou hru. Kruh. Smrtijedi se postavili do kruhu kolem oběti a posílali na něj kletby. Začalo se tou nejmíň bolestivou a končilo to tou nejvíce bolestivou. Tuhle hru nesnášel. Navíc Crabe a Goyle neuměli jinou bolestivou kletbu než crucio a infernitente. Obě dvě neuvěřitelně bolestivé a obě dvě z černé magie.
Byl skoro u dveří jeho "Komnaty", jak ji nazval Voldemort, když ho napadl skvělí nápad. Nebyl si jistý jestli to vyjde, ovšem co mohl ztratit. Kdyby alespoň neměl ty hnusné náramky. První den přišel na bolest jakou při pokusu o kouzlení zakusí. Navíc i přes bolest kouzlo nefunguje.
Nyní dostal nápad na únik pryč a hodlal ho použít…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Mirka (Sibalka) Mirka (Sibalka) | Web | 9. srpna 2007 v 13:19 | Reagovat

nadherna kapitola, som zvedava ako sa chce odtial dostat... :D

2 Verča Verča | E-mail | Web | 9. srpna 2007 v 13:21 | Reagovat

Náááádhera!! Samozřejmě se už moooc těším na další kapitolky!!!

3 III III | 9. srpna 2007 v 15:25 | Reagovat

Úžasné... jsem zvědavá co vymyslel

4 Lupus Lupus | 9. srpna 2007 v 15:53 | Reagovat

super kapča

5 kapi kapi | E-mail | 9. srpna 2007 v 16:10 | Reagovat

paradna kapitola a kedy bude dalsia

6 Petra Petra | 9. srpna 2007 v 16:55 | Reagovat

no prostě skvělí a už se tsrašně těším na další kapitolku

7 werusenka werusenka | 9. srpna 2007 v 17:09 | Reagovat

super moc se ti povedla

8 ledik ledik | 9. srpna 2007 v 18:59 | Reagovat

pekny....

9 Giner Giner | 9. srpna 2007 v 22:25 | Reagovat

Bezvadná kapitolka:))

10 Martina Martina | 16. srpna 2007 v 14:06 | Reagovat

fakt dobrý kdy bude další?

11 Bellatrix Black Lastrange Bellatrix Black Lastrange | 16. srpna 2007 v 18:04 | Reagovat

Krásná povídka!!!! Doufám, že bude co nevidět další kapča.....

12 Mady Mady | 18. srpna 2007 v 11:14 | Reagovat

dost dobrá povídka, moc se mi líbí a těším se na pokráčko... :)

13 pekné pekné | 27. prosince 2007 v 11:48 | Reagovat

moc hezká kapitola jsem moc zvědavej jakej plán vymyslel

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama