8. kapitola - Zachránce

8. srpna 2007 v 16:35 | Aileen |  Cesty času
Tak přidávám kapitolu. Nejsem z ní nějak zvlášť nadšená, ale chtěla jsem dát víc akce, což se mi moc nepovedlo. No, za kapitolu poděkujte Verče. Jinak by se tu objevila až někdy před půlnocí...
přeju příjemné čtení a tuhle kapitolu věnuju všem, co čtou mé povídky...

8. kapitola - Zachránce
Tma se pomalu rozjasňovala a zastavila se na tmavším odstínu černé. Zmateně se rozhlédl kolem sebe. Stál uprostřed ničeho. Jediné, co bylo vidět byla šedá barva. "Kde to k sakru jsem?" Zaklel. "Proč já se musel dostat do další nepříjemné situace?" Nadával si nahlas. Pochyboval, že by ho v téhle nicotě někdo mohl slyšet. Hůlku u sebe neměl, což bylo v této situaci dosti nepříjemné. Zhruba pět metrů před ním se objevovala mlha a formulovala se do jemu velice dobře známé postavy. Červené oči, hadí obličej a žádný nos. Lord Voldemort. "O ne" Zaúpěl Harry. "Zase se zjevil ctěný lord Voldemort v celé své kráse, co?" Zironizoval větu.
Temný pán se ďábelsky usmál. "Taky tě rád vidím, Harry Pottere. Víš, proč jsem tě sem… pozval?" Pokračoval Pán zla a pomalu se přibližoval k zlatému chlapci. Zastavil se přesně na dosah rukou. Potter zakroutil hlavou. "Nevíš?" Zasyčel "Já myslel, že ti to dojde. Copak jsi si nevšiml jisté shody náhod? Ne? Já ti to s radostí vysvětlím. Neposadíme se?" Temný pán mávl rukou a z ničeho nic se zformulovala nicota do dvou pohodlných křesel. Vyvolený se posadil následovaný Voldemortem. "Jak jsi si zajisté všiml. Do téhle doby jsme se dostali mi dva a ještě jeden člověk. O tom ti povím později-"
Harry skočil Pánu zla do řeči. "Promiň Voldemorte, ale kde to jsme? Myslím tím. Co je tohle za místo?"
"Nepřerušuj mě. Jinak toho budeš šeredně litovat." Zuřil Tom "Nejme nikde. Je to nic mezi našimi myslemi. Ty jsi v těch hnusných Bradavicích a já u sebe v přepychových komnatách.A teď mě laskavě nepřerušuj nebo to bude bolet."
Chlapec, který přežil se zasmál. "Jak by mě to mohlo bolet? Sám jsi teďko řekl, že jsme v "meziprostoru""
Temnému pánovi zazářila červená očka. Vytáhl si z hábitu hůlku a lenivým hlasem pronesl "Crucio". Harry se nenadál a válel se v křečích v křesle. Po chvíli kletba přestala a on se mohl uklidnit. "Už chápeš?" Zeptal se Voldemort a elegantně uklidil hůlku do černého hábitu. "Tak tedy, abych pokračoval. Jsme tu tři a to díky naší moci. Jestli čaroděj překročí určitou hranici kouzelnické moci či nadání a je živý, když proskakuje. Oblouk na odboru záhad ho přenese o několik let zpět přesněji je to o dvacet let do minulosti. Je to docela zajímavé. Nás nezabil ani oblouk smrti. Což už něco znamená. Proto ti nabízím jednu věc. Přidej se ke mně. Budeš můj rovnocenný partner a společník. Spolu ovládneme svět." Nabízel Voldemort.
Potter se zamračil. "Nikdy se k tobě nepřidám!. Slyšíš. Nikdy. To bych raději zemřel ty slizký hade." Prskal slova, co mu zrovna přišla na jazyk.
"No no. Mírni slovník, Harry. Jinak tě budu muset naučit slušnému chování. Navíc jsme s touhle odpovědí počítal. Za pokus to stálo. Proto jsem se vybavil zadními dvířky. Jistě se pamatuješ na noc, kdy unesly toho zpropadeného špeha Snapea." Počkal než Harry přikývl a pokračoval. "Co myslíš, že s ním mí věrní udělali? Asi nevíš, že? Ten naivní tupec si myslel, že svou mlčenlivostí tě ochrání. Pche." Odplivl si. "Vůbec mu to nepomohlo jen mu to přidělalo bolest. No a nakonec Belatrix navrhla velice zajímavou smrt. Prohození obloukem. Samozřejmě jsem souhlasil, kdo taky ne. Bylo to tak… originální." Zašklebil se a podíval se chlapci do očí.
Ten jen nevěřícně kroutil hlavou neschopen slova. "On je. On…" Vysoukal ze sebe.
"Ano. Je živý a zdraví. Tedy v jistých možnostech zdraví. Má pár škrábanců a pocuchaný účes. Jinak je celkem v pořádku. Mám pro tebe tedy druhý návrh. Pustím tvé profesora lektvarů, ovšem ty se mi dobrovolně vzdáš. Já si s tebou budu dělat, co budu chtít. Souhlasíš?" Zasmál se Pán zla až tuhla v žilách krev. "Vyber si. Buď zemře poslední člověk, co tě zná jako Harryho Pottera. Zachránce světa. Tedy kromě mě. Nebo se mi vzdáš a já ho živého propustím. Řekněme, že budu milí a dovedu jej až k Bradavičkám pozemkům. Mám dnes dobrou náladu."
Chlapec se smaragdovýma očima sklopil pohled. "Mám se vzdát Voldemortovi a osvobodit Snapea nebo ho nechat na pospas osudu? Chci ho zachránit, jenže kdo pak zachrání svět. Stejně bych ho nezachránil. Alespoň bude Snape v bezpečí. Poslední, kdo mi zbyl…Svět to pochopí. Nic jiného mu ani nezbude" Přesvědčeně zvedl pohled a střetl se s rudýma očima Temného pána. "Dobrá. Vzdám se dobrovolně." Řekl rozhodně.
"Dobrá tedy. Až se probudíš běž v ten den v sedm hodin večer k chroptící chýši. Bude tam na tebe čekat doprovod." Voldemort se chystal k odchodu. "A dám ti radu. Hůlku si ani neber. Stejně by jsi o ni přišel a o past se nepokoušej. Zemřel by." Tom se otočil a zmizel v kouř se slovy. "Za chvíli se shledáme, Pottere."
Svět se začal točit. S námahou otevřel zalepené oči. Několikrát zamrkal. Před očima mu proběhl rozhovor s Voldemortem. Určitě to nebyl sen. Jizva ho pálila. Ne nebolela, jen pálila. Chtěl sáhnou na noční stolek, jestli tam náhodou nebudou brýle. Jaké bylo jeho překvapení, když měl ruce přivázané k posteli. Naslepo zamžoural kolem postele. Viděl pět rozmazaných koulí. "Hm. Hm." Pokusil se upoutat pozornost. Vypadalo to, že si nevšimli jeho probuzení. "Mohl by mě někdo rozvázat?"
Jedna postava nadskočila. "Harry?"Podle hlasu poznal Remuse.
"A kdo jinej? Nemohl by jsi mi alespoň podat brýle, když ne rozvázat?" Zavrčel nevrle. Jak jen nesnášel Voldemorta. Lupin vzal něco ze stolu a nasadil mu to na oči. Jako mávnutím kouzelného proutku se prostředí rozjasnilo a získalo ostré tvary. Byl v Bradavičko ošetřovně a kolem jeho postele stál Remus, Sirius, James, Snape a Brumbál. "Zase ošetřovna." Povzdechl si chlapec na posteli. "Byl by někdo z vás laskavý a vysvětlil mi proč mám tohle." S tím ukázal na popruhy kolem rukou. "Na rukou? A proč jsem na ošetřovně?" Zasyčel a vyčerpaně lehl na postel.
Ředitel školy si odkašlal. "Museli jsme tě připoutat. Házel jsi sebou na posteli a nic tě neuklidňovalo. Nyní zřejmě nebudou potřeba." Mávl hůlkou a pouta na rukou zmizela. Vyvolený zamumlal poděkování. "Co se stalo, Harry?" Pokračoval v rozhovoru Albus.
"Nic" Odpověděl až příliš rychle. "Spíše mi řekněte, co se stalo po tamtom… No vy víte po čem." Snažil se zachránit situaci.
Vyprávění se k Harryho štěstí ujal Remus. "Po tom, co jsi se chytnul za hlavu a odhodil hůlku na tebe pořád letělo to kouzlo. A Sra… Severus neváhal a vyčaroval před tebou štít. Ještě nyní se divím, jak se mu to, tak rychle povedlo. Hned na to přestal souboj a všichni se k tobě vrhli a zjišťovali, co se ti stalo. Kouzlo tě nezasáhlo, ovšem ty jsi byl v bezvědomí a nešlo tě probudit. Ležíš tu skoro dvě hodiny." Dokončil zmoženě vlkodlak a usedl na nejbližší židli.
"Dvě hodiny?" Zalapal po dechu pacient. "Kolik je hodin?" Vzpomněl si na sjednanou "schůzku" s Voldemortem.
"Je 17:15" Odvětil nechápající Sirius. "Proč to chceš vědět?"
Nevěděl, co na to říct. "Já…" Začal. "Já budu muset jít. Mám něco domluveného." Zašeptal sotva slyšitelně Harry a chystal se vstát.
Na ošetřovnu se vřítila madam Pomfreyová s pobouřeným výrazem ve tváři. "Ani nápad pane White. Nevíme, co se vám stalo a navíc nejste dosti silný."
Chlapec se smaragdovýma očima si odfrkl. "Já vím, co se mi stalo a ujišťuju vás, že mi je dobře." Nevrle zasyčel. "Proč mě nechtějí pustit! Jsem dospělí a ne jednoroční dítě!" Stěžoval si pro sebe. Vyhoupl se do stoje a než stačil kdokoliv z přítomných zareagovat byl skoro u dveří.
"Počkej, Harry!" Vykřikl Snape a doběhl hocha ve dveřích a položil mu ruku na rameno. "Vysvětli nám, co se stalo." Požádal ho.
"Ne já nemůžu." Tiše pověděl Harry.
"Harry. Řekni mi to, alespoň mě." Naléhal Severus.
"Nechtěj to po mě." Vyvolený zavřel víčky. "Nedělej mi to ještě těší než to je."
"Harry…" Ozvalo se od Jamese. "Proč nám to nechceš říct, když to víš?"
"Proto."
"Proč?" Protestovali všichni přítomní kromě madam Pomfreyové, které se začínalo kouřit z uší od zadržovaného vzteku. "Tak pane White a mám toho dost. Okamžitě si lehněte do postele!" Křičela ošetřovatelka.
Harry Potter jen zakroutil hlavou, setřásl Snapeovu ruku, obrátil se k východu a pomalu odcházel.
"Lehnout pane White!" Přikazovala lékouzelnice. Nereagoval. "PANE WHITE! SLYŠÍTE!" Zavřeštěla.
Harry se otočil s ledovou maskou na tváři. "Neřvěte na mě! Nejsem žádný pan White" Nasadil nebezpečný tón, po němž běhal mráz po zádech. Stočil pohled na překvapené tváře u nemocniční postele. "Chcete vědět, co se stalo? Já vám to řeknu. A víte, co profesore Brumbále. Kašlu na kontinuitu času. Stejně ji Voldík porušil, tak proč ne i já? Alespoň nebudu žít ve lžích… Nejsem Harry White. Jsem Harry Potter. Přesněji řečeno Harry James Potter. Nedivte se." Dodal na překvapené tváře. Jediný Brumbál vypadal vyrovnaně. Taky to jako jediný věděl. "Ano, Jamesi. Jsem s tebou příbuzný. Jsem totiž tvůj a Lilly Evansové syn, co si tě ani nepamatuje, víš? Jsem z budoucnosti. Lord Voldemort se mě snaží zabít od malička. Kdo to je? To je ten chlap s rudýma očima neboli hadí ksicht pod přízviskem Pán zla. To on mi udělal tohle." Odkryl si vlasy z jizvy ve tvaru blesku. "Navíc vás zabil, když mi byl jeden rok! Zřejmě si myslíte, že jsem cvok, ale ujišťuji vás. Nejsem. Profesor Brumbál vám to potvrdí." Počkal než ředitel souhlasně pokýval hlavou. Místností se rozneslo krátké ticho. "Něco však nevíte ani vy profesore. Kdysi byla vyřčena věštba… Příchod toho, v jehož moci je porazit Pána všeho zla, se blíží… narodí se těm, kteří se mu již třikrát postavili, na samém sklonku sedmého měsíce roku… a Pán zla ho poznamená sobě rovného; on však bude mít moc, jakou Pán zla sám nezná… proto jeden z nich musí zemřít rukou druhého, neboť ani jeden nemůže žít, jestliže druhý zůstává naživu… Ten, v jehož moci je porazit Pána všeho zla, se narodí, až sedmý měsíc bude umírat… Mé štěstí se projevilo. Voldemort si mohl vybrat ze dvou lidí. Mého spolužáka Nevila z čistokrevné rodiny nebo mě. Vybral si mě. Zabil mi rodiče, ovšem mě nedokázal zabít. Díky mé matce, která se pro mě obětovala. Temný pán ztratil svou moc a tělo. Nezemřel úplně. Celý život jsem vyrůstal u své tety a strýce. Ti mě nesnášeli, protože jsem byl kouzelník! V jedenácti jsem nastoupil do Bradavic a poznal Rona a Hermionu. Jo Siriusi. To jsou ti dva, co jsem se o nich zmínil." Přikývl Tichošlápkovi na jeho tázavo-významný pohled. "V Bradavicích jsem měl přátele, kteří mi byli rodinou. Celé první čtyři roky studia jsem se snažil zabránit znovu nabrání moci Voldemorta. Nepovedlo se mi to a ve čtvrtém ročníku povstal. Pak vše mělo jistý spád. Ministerstvo ze začátku popíralo jeho návrat. No, a pak to přiznalo, jenomže bylo pozdě. Vraždění započalo." V místnosti se rozprostřelo ticho. Každý si zpracovával získané informace. Harry si to ani neuvědomil, ale při rozhovoru se posouval blíže ke skupince osob u postele. Nyní stál od nich tak dva metry.
"Vždyť to dává smysl!" Vyhrkl Lupin. Postavil se. "Teď je všechno jasné. Proto jsi si dobře pamatoval cesty v Bradavicích, znal některé studenty, vyznal se v knihovně-" Vyjmenovával.
Chlapec, který přežil mu skočil do řeči. "To stačí, Remusi. Nemusíš všechny moje chyby vyjmenovávat. Každý je dělá." Podotkl uraženě.
James se vzpamatoval z šoku. "Ty… Ty jsi můj syn?" Přikývnutí "Jako opravdu? Můj a Lilly Evansové?" Další přikývnutí. "Jupí! Lilly mě má ráda." Zakřičel na ošetřovnu a rozzářil se jako vánoční stromeček.
Brumbála zaujalo na vyprávění něco jiného. "Ty jsi něco jako vyvolený, co dokáže zabít Voldemorta?" Ptal se ředitel. Odpovědí mu bylo kývnutí hlavou.
Severus, který stál doposud u dveří se vrátil k zbytku. "Takže ty mě znáš jako v budoucnosti?" Ptal se nejistě Snape.
"Jo znám." Zamračil se.
"A… A co dělám? Jako pracuju. Jestli mám manželku a děti." Vyzvídal nejistě chlapec s umaštěnou hlavou.
Vyvolený se vybuchl v záchvat smíchu. Trochu se uklidnil "No, ty jsi..." Větu nedokončil. Znovu se rozesmál. Dívalo se na něj pět párů očí. Madam Pomfreyová ležela nemohoucí na vedlejší posteli a nevnímala. "Ty jsi můj profesor lektvarů."
"Co je na tom směšného?" Nechápal Sirius. Najednou se zasekl. "Ne, že budeš v budoucnosti Harryho otravovat ty umaštěnče."
"Klid Siriusi. On je dobrý učitel. A bohužel ženu ani děti nemáš. Tedy o nich nevím." Dokončil odpověď.
"Nezapomeň, Pottere. V šest u chroptící chýše.Jinak tvůj přítelíček zemře bolestivou smrtí." Hlas Temného pána se mu ozval v hlavě. "Kolik je hodin?" Zaúpěl.
"17: 45. Přesně."
"Ne. Tolik? Já musím pryč." Mumlal si Harry a obrátil se k odchodu.
"Kam chceš jít?" Chytil ho za ruku James. "Co se ti vlastně stalo?"
Chlapec se smaragdovýma očima zoufale v hlavě vyslovil formuli. "Accio hůlka.". Za dvě sekundy se hůlka zjevila v jeho rukou. "Ustup, Jamesi. Nemám čas to vysvětlovat. Musí vám stačit, když řeknu, že se nehodlám dívat, jak vraždí posledního člověka, na kterém mi ještě trochu záleží." Zasyčel a namířil hůlkou na otce.
"Kdo má koho zavraždit?" Remus překvapeně zamrkal.
"Voldemort. Jednu věc si pamatujte. Měl jsem vás rád. Všechny i tebe Snape. Za chvíli by se tu měl na pozemcích objevit jeden muž. Postarejte se o něj." Dál se neobtěžoval nic vysvětlit. Na podpatku se přetočil a odběhl pryč. Cestou potkal na chodbách pár studentů. Ti mu nevěnovali pozornost. Rychlostí blesku proběhl před Bradavičko pozemky k vrbě mlátičce. Hůlkou ji znehybnil a pokračoval tajnou chodbou dál. Z tajné chodby vyběhl zrovna ve chvíli, kdy věžní hodiny odbíjeli šestou hodinu. Slyšel zvuk přemístění. Vyšel z chroptící chýše ven. V řadě tam stálo šest smrtijedů v černým maskách a pláštích.
"Odhoď hůlku." Přikázal jeden z nich. Podle hlasu poznal Malfoy.
Pokrčil rameny a odhodil hůlku. "Kde je Snape?"
"Zatím u Pána zla. Chtěl mít jistotu, že to není past. Přislíbil jeho propuštění po tvé příchodu do jeho sídla." Vrčel Lucius. Sáhl si do kapsy hábitu a vytáhl brk. "Dotkni se tohohle přenášedla." Podstrčil mu brk a naznačil jednomu smrtijedovi po pravé ruce, aby zvedl odhozenou hůlku. Chlapec s jizvou na čele převzal brk do rukou.
"Doufám, že tímhle někomu pomůžu. - Snapeovi pomůžeš. - Toho jsem zrovna nemyslel. Spíš mě napadlo, jak to dopadne s Voldemortem a řádem po tom, co mě Voldemort zabije. - Ještě tě nezabil. Třeba tě ani zabít nechce. Jenom mučit. - A to mě mělo uklidnit? - Jo. Mělo. Taky nic neoceníš. - Hmm. Jedno je ne tom pozitivní. Nikdo kvůli mně nezemře, protože jsem se rozhodl pro další svůj skvělí nápad, jak zachránit svět…" Pomyslel si hořce.
"Temné sídlo." Pronesl lenivě smrtijed s blond vlasy a namířil hůlku na brk v Harryho rukou. Pocítil známé škubnutí pod pukem a rozmazané obličeje černě oděných postav.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Verča Verča | E-mail | Web | 8. srpna 2007 v 17:30 | Reagovat

Supeeeer!! Stráááášně moooc se těším na další a doufám, že bude brzo!!!

2 Jarwis Jarwis | Web | 8. srpna 2007 v 17:32 | Reagovat

je to perfektní, nechceš ještě dneska nějakou přidat? Já ji přidávám

3 Petra Petra | 8. srpna 2007 v 17:35 | Reagovat

moc pěkná kapitolka a těším se na další

4 Mex Mex | 8. srpna 2007 v 17:49 | Reagovat

Jé, já si nemůžu pomoct, chci další! To, co bude následovat, mě moc zajímá.

5 Aileen Aileen | E-mail | Web | 8. srpna 2007 v 18:08 | Reagovat

Jarwis: Dneska? Možná jo, ale až večer... Uvidíme, jak moc se mi bude chtít.

6 Tana Tana | Web | 8. srpna 2007 v 18:35 | Reagovat

Uzasneeeee

7 werusenka werusenka | 8. srpna 2007 v 20:30 | Reagovat

úžasné naprosto skvělá kapča přidej brzo k Voie dans passé je to super povídka

8 Lupus Lupus | 8. srpna 2007 v 20:30 | Reagovat

super kapča

9 Aileen Aileen | E-mail | Web | 8. srpna 2007 v 21:00 | Reagovat

Tak jj.  Každý z vás chce k něčemu jinému. Přidám tedy ke každé povídce jednu kapitolu. Snad to přes noc sesmolím a někdy zítra je sem dám. Poslední dobou nedělám na PC nic jiného než píšu ve wordu nebo na icq s lidmi... Samozřejmě všem děkuju za komentáře.

10 Vruon Vruon | 8. srpna 2007 v 21:03 | Reagovat

Super kapitolka :)

11 pasu-Hanka pasu-Hanka | E-mail | Web | 9. srpna 2007 v 8:53 | Reagovat

fíha! parádní zvrat! jen doufám, že se z toho Harry dostane =o) Super kapča!!!

12 III III | 9. srpna 2007 v 11:01 | Reagovat

Úžasné

13 Mirka (Sibalka) Mirka (Sibalka) | Web | 9. srpna 2007 v 11:03 | Reagovat

nadherna kapitola, dufam, ze bude coskoro dalsia kapitola :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama