7. kapitola - Moudrý klobouk radí

24. srpna 2007 v 0:24 | Aileen |  Harry Potter a les Stínů
Kapitola je na světě a já padám únavou do klávesnice. Včera v noci jsem se moc nevyspala a kapku jsem to dnes přehnala s aktivitou a padám ze židle... Zítra kapitola MOŽNÁ bude. Jen budu muset dělat zase dříví a to je práce na celé odpoledne! Proč zrovna já?! No, každopádně. Je v tom textu spoustáááá chyb a já nemám sílu je opravit. Nevíc se tam opakuju se spojkama a kdo ví čím vším. Dál... Dnes toho bude hodně, co vám hodlám říct... Jsem dole dala anketu k čemu chcete kapitolu, tak prosím hlasujte (Není tam povídka Cesta do minulosti a to z důvodu, že na nějaký čas přestanu tohle "dílo" psát. Motá se mi to s Cesty času a to není nejllepší.). Mimo to jsem se rozhodla někdy v nejbližší době (Počítám někdy o víkendu) přidat zajímavý... dá se říct kapitola, ale to není ono budeme tomu říkat text, který je napsaný nějakou tu dobu jen ho stačí přepsat do pc. Prozradím, že je to mé oblíbené téma a ti, kdo mě znají snad pochopí. :-)
PS: Tuhle kapitolu nevěnuju nikomu, protože je plná chyb a překlepů a všeho možného a je tam nesrozumitelný text a... nevim, co všechno...
PSS: Trochu jsem se rozepsala, co? :-D

7. kapitola - Moudrý klobouk radí
"Harry!" Ozval se křikl hnědovlasé dívky, jakmile vylezl z prvního vagónu. Polovina nástupiště se podívala jeho směrem.
"Hlasitěji by to nešlo, Hermiono?!" Zavrčel Harry. Snape mu na náladě rozhodně nepřidal.
Dívka se zatvářila omluvně. "Promiň já nechtěla. Jen jsme tě všude hledali a nemohli tě najít. Pak nám řekli, že jsi se popral s Malfoyem. Byli jsme strachy bez sebe, když jsme tě nemohli najít." Vyprávěla Hermiona. Nepustila chlapce ke slovu a pokračovala dál. "Pojď honem. Ginny s Ronem šli napřed ke kočárům." Uchopila jeho ruku v nadloktí a táhla ho ke kočárům táhnuté testrály. Z prvního kočáru na něj mával Ron a usměvavá Ginny. Každý seděl na jedné straně. Sedl si vedle svých přátel.
"Kam si zmizel? Vypadáš jako by jsi viděl ducha?" Poklepal mu zrzek na rameno.
"Jsi blízko. Viděl jsem Snapea." Vypadlo z chlapce, který zůstal naživu.
"Snapea?" Podivila se ryšavá dívka. "Co ten dělal ve vlaku?"
Vyvolený pokrčil rameny. "Nevím, ale odebral Nebelvíru body."
"To je zmetek. Za co neodebral?" Nechal se slyšet Ron.
Potter se pousmál "Za to, že jsem mu skočil do řeči a zato, že jsem mluvil bez dovolení." Shrnul to.
Grangerová vypadala jakoby nad něčím přemýšlela. "Harry. Víš to ve vlaku… s tou legendou." Začala nervózně. "Ginny nám něco vysvětlila, ale…"
Harry se zamračil. "Ale chceš to slyšet ode mě." Doplnil ji. Dívka jen přikývla. Kočár se pomalu rozjel. "Po hostině se sejdeme v Komnatě nejvyšší potřeby. Někoho vám představím." Usmál se tajemně. Věděl, že na tohle téma dojde a byl odhodlaný je ukázat zakladatelům a Merlinovi, aby je mohli vidět. Zbytek cesty nikdo nepromluvil a všichni byli zahloubáni do svých myšlenek. Nenadáli se a seděli u stolů ve Velké síni. Tento rok zde bylo mnohem méně studentů. Většina stolů byla zaplněná jen ze poloviny s výjimkou Zmijozelu, který byl plně obsazen. Jediný Malfoy zde chyběl. "Asi se musel zodpovídat z toho incidentu ve vlaku." Převážně chyběli studenti z nižších ročníků, které Harry neznal. U učitelského stolu seděli známí učitelé, jen chyběl Brumbál a na místě učitele obrany proti černé magii seděl muž kolem třiceti let s černými vlasy, tmavě hnědýma očima a úsměvem ve tváři. Na sobě měl jemný hábit tmavě modré barvy. "Někoho mi připomíná." Uvědomil si v duchu a zkoumavě si muže prohlížel. "Někde jsem ho už viděl." Muž si Harryho pohledl všiml a kývl na něj v pozdravu. Potter zmateně zamrkal a pozdrav mu opětoval. Náhle ho něco upoutalo na profesoru lektvarů. Snape si ho prohlížel nepopsatelným pohledem a ne a ne spustit oči. Tenhle pohled viděl už na konci minulého školního roku. Lehce zatřepal hlavou, aby zahnal myšlenky na profesorovo chování a Siriuse. Hermiona s Ronem si hlasitěji vyměňovali názory na Ronovo chování vůči Severusi Snapeovi a se zábavou je pozorovala polovina jejich ročníku z Nebelvíru.
"Ronalde. Já taky v jednom kuse nepomlouvám třeba Lupina. Tak ty nech konečně Snapea." Rozzuřeně rozhazovala rukama hnědovlasá dívka.
"Jenže odebral Nebelvíru body!" Pobouřeně si stěžoval Weasley.
"On už je takový!" Obořila se Grangerová celá červená v obličeji. Ron nic nestihl namítnout, protože se do hádky vložila další osoba.
"Mohli by jste přestat? Začíná mě z vás třeštět hlava." Okřikl je Vyvolený. Načež oba zavřeli pusu a otočili se na profesorkou McGonagalovou, za kterou kráčeli vyděšení prvňáčci s uchvácenými výrazy ve tváři. Zastavili se před Moudrým kloboukem ležícím na stoličce. Klobouk si odkašlal a zpíval svou každoroční píseň.
Kdysi za dávných dob,
kdy jsem byl jemnou nití ušit.
Za dob poklidného přátelství kolejí chod,
jsem slyšel příběh.
O chlapci jež má bojovat s nepřítelem,
protkaným temnem.
Chlapec má využít lásky a přátelství,
nyní radím vám.
Jděte pevně za svým štěstím
a chlapci pomožte překonat úkol těžký.
Jež přátelství vaše mu pomůže.
Zdolat nástrahy temna.
A zlo tím zažehnat.
Moudrý klobouk nyní zaměřil svůj pohled na chlapce s uhlově černými vlasy a hlas nabral temnou podstatu..
Před nedávnem se objevil obraz,
jenž zobrazuje průběh dějin.
Nastal tedy čas, pustit se do boje.
Boje dobra se zlem, kde není jasného vítěze.
Bojovník dobra má lásku.
Strana zla nenávist.
Proto radím Vyvolený.
Na posledním bojišti,
při posledním rozhodnutí.
Děj přednost lásce před nenávistí.
Poznáš sílu citu, co nemá každý
a svět bude ponořen do harmonie.
Poslední kletba bude mocná,
avšak láska je nejmocnější kouzlo světa.
Zlo je mocné dej si pozor.
Zasahuje i tam,
Kde je lásky spousta…
O něco hlasitěji později zvolal klobouk na Velkou síň.
Nyní však není čas myšlenek chmurných.
Já, Moudrý klobouk vás musím zařadit.
Čtyři koleje zde jsou.
Zmijozel, jenž ctižádost se cenní.
Nebelvír, kde většího hrdiny není.
Havraspár s hlavou vědomostí.
Mrzimor se svou citlivostí.
Je jen na vás, kam vaše cesta povede,
teď neváhej a přistup blíž.
Já rozhodnu do jaké koleje se zařadíš.
Místností se rozlehlo ticho. Skoro nikdo nepochopil, co chtěl klobouk říct. Studenti začali váhavě tleskat. Jen jeden student seděl jako opařený a nevěnoval pozornost dění okolo. Asi jako jediný pochopil slova Moudrého klobouku. Ginny a Hermiona vypadali zamyšleně, ovšem jen okrajově. Přesto tleskali i za Harryho. Profesorka McGonagalová se s neurčitým výrazem postavila a vytáhla seznam prvního ročníku a předčítala jména. Vyvolený přestal věnovat pozornost svému okolí a zamyšleně si přehrával slova Klobouku. "Co to mělo znamenat? Mluvil o obraze Zakladatelů a o posledním boji. To jsem pochopil, ale to 'Zasahuje i tam, kde je lásky spousta' to prostě nechápu. Má to být varování, ovšem čeho? To mi to nemohl říct normálně? Musel mluvit, tak nejasně? Mám na tohle smůlu. Začátek a konec je jasný to varuje jen ten prostředek je zamotaný... Pak bych se mohl zeptat Hermiony. Ta si bude vědět rady. Nebo se zeptat Merlina. Ten mi asi moc nepomůže. Tipuji, že by mi to řekl jako Moudrý klobouk hádankách. Brumbál o ničem neví. Navíc se mi to nechce říkat někomu dalšímu.Už tak jsem musel ztratit důvěru tím prozrazením tajemství Ronovi, Hermioně a Ginny…" Mezi tříděním prvňáčků vešel do Velké sině ředitel a sedl si na své místo. Zařazování skočilo překvapivě rychle.
Brumbál povstal a zatleskal rukama, aby upoutal pozornost všech studentů. "Vítám zde v Bradavicích nové i staré žáky." Usmál se přívětivě na první ročníky. "Na začátek bych vám chtěl připomenout, že vstup do Zakázaného lesa je přísně zakázán." S tím se podíval na trojici studentů z Nebelvíru. "Dále bych vám s radostí chtěl představit nového učitele obrany proti černé magii. Alan Markend" Studenti váhavě zatleskali a ředitel pokračoval v proslovu. "Který se ujal tohoto místa a nabídl se i na založení kroužku soubojů. Jistě si někteří z vás pamatují tento předmět s profesorem Lockhartem. Tento rok bude bohužel pro žáky třetích ročníků a výše. Nechceme, aby došlo k úrazu." Dodal na vysvětlenou k pobouřeným výrazům některých studentů. "Kdo se bude chtít zapsat na tento předmět nechť se zapíše u profesora obrany." Na moment se odmlčel. "Na závěr vám musím zdělit nešťastnou novinu. Byl jsem nucen vyloučit jednoho studenta Zmijozelu za neoprávněné použití kletby, která se nepromíjí na svém spolužákovi ve vlaku. Pan Malfoy zde zůstane do zítřka, kdy se vrátí Bradavickým expresem zpátky do Londýna… Nyní vám jen přeji dobrou chuť" Dokončil a na stolech se objevilo jídlo.Většina studentů si jídla nevšímala a ukazovala si Harryho směrem. Ten si přál se propadnout do země. Nejen kvůli zvědavým pohledů, ale i kvůli Hermionině a Ginnině vraždícímu pohledu. "Proč to musel Brumbál říkat?" Naříkal v duchu.
"Harry Jamesi Potter." Začala naštvaná Weasleyová. "Proč jsi mi o tom nic neřekl! Co na tebe použil za kletbu z těch tří." Prskala jako naštvaná kočka a Hermiona přitakávala.
"No…" Nervózně se rozhlédl kolem. Jeho slova poslouchala polovina Nebelvítského stolu. "Cruciatus." Zašeptal k dívkám a Ronovi a urychleně sklopil hlavu. Nechtěl vidět jejich tváře. Ne teď.
"Ten podlý, nechutný, arogantní Malfoy." Nadával zrzek a stiskl ruku v pěst.
Mia si ho starostlivě prohlédla. "Harry měl by jsi jít na ošetřovnu." Nabádala ho.
Zakroutil hlavou. "Ne. Je mi dobře. Snape mi dal nějaký lektvar." Zamrmlal si chlapec s jizvou na čele.
"Aspoň, že tak." Uklidnil se Ron a nenávistivě shlížel na Zmijozelský stůl. Kde většina házela vražedné pohledy na Harryho Pottera.
Všichni se pustili do jídla a vychutnávali si jídlo od skřítků. Vyvolený se snažil jíst, co nejpomaleji. Chtěl oddálit rozhovor se svými spolužáka a hlavně Hermionou. "Ta mě zahrne otázkami." Pomyslel si nešťastně a dojídal třetí kousek kuřete. Ani ne o pět minut později byl nucen vstát a jít vstříc osudu za svými přáteli do Komnaty nejvyšší potřeby. Trojice kamarádů na něj čekala před komnatou s nedočkavými výrazy ve tváři.
"Hm. Hermiono. Rone. Nejste přefekti?" Zeptal se s nadějí v hlase.
"To ano, ale poprosila jsem Parvati jestli by to neviřídila za mě a Rona a ta souhlasila." Vysvětlila Grangerová.
Chlapec s havraními vlasy povzdechl. "Slibte, že tohle nikomu neřeknete." Poprosil je.
Ozvalo se třikrát. "Slibuju." Postavil se před komnatu a pomyslel na místnost, o které mluvili zakladatelé s Merlinem. Zčista jasna se objevili veliké dubové dveře se zlatým kováním a znakem fénixe na klice. Harry k nim natáhl ruku s prstene. Ten slabě zazářil a otevřel dveře. Rozvážným krokem vstoupil dovnitř. Jeho přátelé jej překvapeně pozorovali a následovali ho do komnaty.
Celá místnost byla laděna do bílo hnědé barvy. U stěny byli police s knihami, krb, před nímž byla čtyři křesla a konferenční stole. Místnost byla laděna svou výzdobou do Goticko-antického slohu. Přímo naproti krbu hned vedle křesel vysel obraz se čtyřmi zakladateli Bradavic a Merlinem. Na stolku u křesel se objevili čtyři hrnky kakaa.
"Dobrý den." Pozdravil zdráhavě Harry obraz na stěně. Postavy se obrátili jeho směrem a usmáli se.
"Ahoj Harry." Usmál se Godrik a ukázal rukou ke křeslům. "Vidím, že jsi si přivedl přátele." Podotkl.
Potter se posadil. Ron, Hermiona a Ginny zůstali stát s otevřenou pusou u dveří. "Víte oni se to omylem dozvěděli a tak jsem je sem přivedl. Doufám, že to nevadí?" Optal se váhavě.
"Ne vůbec ne." Odvětil Merlin. "Možná bys nás mohl představit a říct jim, že se tady mohou posadit." Pousmál se.
"Oh. Samozřejmě." Došlo Vyvolenému. "Tohle je Hermiona Grangerová. Nejlepší studentka z mého ročníku. Ron Weasley. Můj nejlepší kamarád a skvělí šachista a poslední je jeho sestra Ginny Weasleyová. Moje dívka." Začervenal se a vybídl kamarády, aby se posadili. Ti neschopni slova se posadili a poslouchali. "Tohle jsou zakladatelé Bradavic a Merlin." Shrnul obraz na stěně. Nechtělo se mu je sáhodlouze popisovat.
"Harry." Napomenula ho Rowena. "Zakladatelé Bradavic. To jsi nás nemohl představit jménem."
Chlapec, který zůstal naživu se omluvně usmál. "Oni vás stejně znají." Mávl rukou. "Stačí se podívat, jak je sladěné vaše oblečení." Poukázal.
Merlin se zasmál. "Je dobře, že jsi nám je přišel ukázat. Je dlouho, co jsme viděli někoho jiného než sami sebe."
"A nevadí vám, že to vědí?" Dotázal se nejistě.
"Ne. Vůbec ne. Právě naopak. Shodli jsme se, že ti řekneme, že to někomu můžeš říct." Salazar si upravil hábit a nenápadně chytil Helgu za ruku. Ta se ohromeně podívala na Zmijozela a s úsměvem na rtech stisk opětovala.
Harry si najednou na něco vzpomněl. "Já jsem si byl koupit novou hůlku a je na ní znak jako na knize!" Vyhrkl.
"Knize?" Podivila se Hermiona a poprvé za celou dobu promluvila.
"No ano." Přisvědčil Potter a řekl jim naprosto vše. O knize, meči, prstenu i o tom, jak narazil na obraz s pěticí. Nezapomněl ani zmínit. Bystrou Ginny. Jediné, co vynechal bylo zvěromágství a jeho plán bojovat tajně proti Voldemortovi, pokud nemůže být v Řádu. Přemýšlel o tom celé prázdniny a byl pevně přesvědčený, že musí pomoct.
"Tak to je něco." Zahvízdal Ron a sledoval svého kamaráda.
"To ano." Souhlasila hnědovlasá dívka a prohlížela si obraz. "Měli by trochu poupravit dějiny." Zamumlala si pro sebe.
Ryšavá dívka zatřepala hlavou. "Takže. To, co Moudrý klobouk říkal bylo k tobě!" Uvědomila si.
"Vlastně ano." Přikývl Vyvolený a na tázavé pohledy z obrazu přeříkal slova Moudrého klobouku.
Místností se rozlehlo ticho.
"Možná by jste měli jít na pokoj." Připomněla jim Helga a tím se je snažila nenápadně vyhodit. Čtveřice studentů přikývla a unaveně se zvedla k odchodu. "Harry stav se tu prosím zítra po škole." Zavolala za zavírajícími dveřmi. Místnost se ponořila do příjemného ticha.
"Ten chlapec bude mocný." Přerušil ticho Salazar Zmijozel.
"Bude. Ale má před sebou nejtěžší úkol svého života. Nejsem si jist jestli bych ho já osobně zvládl." Přidal svůj názor Godrik Nebelvír.
"On ho zvládne. Má přátele a lásku." Připomněl Merlin.
-----
Harry se zastavil před obrazem Buclaté dámy. Ginny se na něj překvapeně podívala. "Stalo se něco?"
Mladík se zachmuřil. "Chtěl jsem se zeptat na tu hůlku. Ještě tam zajdu." Oznámil a vracel se zpět ke Komnatě nejvyšší potřeby. "A sám." Dodal jen tak mimochodem k Ronovi a Hermioně, kteří se chystali následovat svého přítele.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Verča Verča | E-mail | Web | 24. srpna 2007 v 10:49 | Reagovat

Nádhernééé!! Opravdu nááádernééé!! Těším se na další kapitolku!!

2 reny reny | 24. srpna 2007 v 12:45 | Reagovat

prostě skvělá kapitolka, ostatně jako vždy. Už se nemůžu dočkat další

3 Aileen Aileen | E-mail | Web | 24. srpna 2007 v 12:47 | Reagovat

Heh děkuju... jen mám otázku. Taky vám tak moc blbne blog? Nebo jenom ja mam rozhozeny design a obcas mi nejde pustit stranka?

4 Verča Verča | E-mail | Web | 24. srpna 2007 v 13:22 | Reagovat

Aileen:  Já sem na tom s tím blogem stejně.. Komentář sem posílala asi dvacetkrát, než se tady objevil a teď mám oblíbený stránky a atd. úplně dole..

5 kapi kapi | E-mail | 24. srpna 2007 v 13:41 | Reagovat

zas raz skvela kapča

6 III III | 24. srpna 2007 v 14:02 | Reagovat

hezké

7 Saskya (predtým Šibalka) Saskya (predtým Šibalka) | Web | 24. srpna 2007 v 14:16 | Reagovat

nááááááááádhernááááááááá kapitola

8 šibal šibal | 24. srpna 2007 v 15:44 | Reagovat

hezkýýý :-) :-)

9 Lupus Lupus | 24. srpna 2007 v 16:26 | Reagovat

hezká kapča

10 Mex Mex | 24. srpna 2007 v 19:38 | Reagovat

To jsem zvědavá na toho nového profesora. Možná se mýlím, v minulé kapitole o legendě jsi psala, že věštkyně řekla o chlapci vše kromě rodiny, myslím, že to bude důležité. Těším se na další kapitolu, ale zrovna teď jsem zaměřená spíš na Cesty času, zdá se, není nás tolik. Ať napíšeš k čemukoli, ráda si to přečtu.

11 Vruon Vruon | 24. srpna 2007 v 20:31 | Reagovat

Super kapitolka už se docela těším na toho učitele opčm :)

12 Aileen Aileen | E-mail | Web | 25. srpna 2007 v 9:40 | Reagovat

Kapitoly asi přibudou v neděli někdy večer... Na víkend jedu k babičce, takže se nedostanu k PC...

13 kapi kapi | E-mail | 27. srpna 2007 v 12:39 | Reagovat

ako to bude s kapitolou?

pribudne dnes nejaká?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama