1. kapitola - Útok

3. července 2007 v 20:02 | Aileen |  Harry Potter a les Stínů
Naškrábala jsem první kapitolu. Vím, že není zázračně dlouhá ani zajímavá, ale já jsem to potřebovala do děje. Budu ráda za každý komentář. Nevím, jaký to bude mít úspěch (jestli vůbec nějaký) a jestli mám vůbec pokračovat...

1. kapitola - Útok
Celou Anglií vládlo ponuré ticho. Lidé byli mrzutí, jelikož uplynuli dva týdny od začátku prázdnin a sluníčko se pořádně neukázalo. V městě Kvikálkově tomu nebylo jinak. Dvě třetiny města byli v tropech u tepla a zbytek buď doufal v lepší počasí nebo se chystali vyrazit v nejbližších dnech za rodinou a přáteli.
Rodina Dursleyových nikde u moře nebyla a jak by jste poznali ani se nikam nechystala. Jediný důvod proč zůstávali doma byl jejich synovec Harry Potter. Na první pohled nenápadný mladík, na druhý nadaný kouzelník a vyvolený kouzelnického světa. Mohli by ho vzít sebou, ovšem bylo tu ALE. Nikdy by přeci neudělali svému mladému příbuznému takovou radost jako vzít ho k moři. Strýce Verona Dursleye napadlo dát chlapce na starost sousedce paní Figgové. Onen plán byl okamžitě zavrhnut tetou Petunií. Jakmile se strýc zeptal "Proč?" teta odvětila "Protoč" a dál se tématu vyhýbala.
Mladý Potter se díval z okna svýma smaragdově zelenýma očima ven a poslouchal strýce Verona nadávat na podle jeho názoru "Zasrané počasí". Už toho měl dost. Bratranec Dudley, strýc a teta se na Harryho dívali jako kdyby za nepovedené počasí mohl ON. Pak tu byla ta věc s ministerstvem minulí rok a mrtví Sirius.
"Nechtěj toho po mně moc? - Cože?! - Co? - Co mělo znamenat to 'Nechtěj toho na mě trochu moc?' - Jo aha. No já myslel jako, že Brumbál chce abych zachránil svět, strýček zas hezké počasí… - Za slávu se hold platí… - Já nechtěl být slavný Harry Potter, nikdy jsem se nikomu neprosil o slávu ze smrti svých rodičů! - Osud si nevybírá - Proč zrovna já?! - Ty mluvíš jak Neville. Ten taky pořád říká 'Proč zrovna já?!' - To to snad nemůžu říkat nebo, co?! - Můžeš, ale… - Víš, co? Zmlkni a nech mě bejt. Odkud jsi se vůbec vzal? - Já tu byl pořád! Možná dřív než ty… - No a co? Buď zticha! - Dobře zamykám pusu na deset západů. - Konečně ticho… - Kde je ticho? - Csssss - Už mlčím" Chlapec s jizvou na čele ve tvaru blesku byl tak zamyšlený, že si nevšiml sovy s dopisy sedící vedle něho a snažíc se upoutat jeho pozornost.
"Dopisy od Rona a Hermiony… " zamumlal Harry a zvedl se, aby sově odvázal dopisy. Sova zahoukala a vylétla z okna ven. Sedl si na postel a začal číst dopis od Hermiony.
Ahoj Harry,
Jak se máš? Asi ne moc dobře po tom, co umřel Sirius. Asi vím jak se cítíš, kdysi mi umřela babička. Celé dny jsem kvůli tomu nevycházela z pokoje. Až z ničeho nic jsem se uvědomila, že každý jednou musí odejít dříve či později. Já jsem teď s Ronem a Weasleyovými na hlavním štábu. Je tu hrozný zmatek pořád útočí smrtijedi. Dokonce začali útočit i na mudly! Včera zaútočili na mudlovské rodiče některých žáků Bradavic a můžeš hádak jaké koleje se ani nedotkly. Zmijozelu... Tak zatím ahoj
Hermiona
Harry se pro sebe usmál. Ani nemusel číst noviny, aby věděl, co se ve světě děje. Znovu si přečetl začátek jejího dopis. Hermioně umřela babička? Kdy? Nikdy se nezmínila? Jak může tvrdit, že je stejné když jí umře babička a mě poslední příbuzný (Dursleyovi nepočítám) a člověk, který mě měl doopravdy rád?! Vztekle sebou švihl na postel a začetl se do dalšího dopisu. Pro velikou změnu od Rona.
Nazdar kámo,
Já jsem s Herm na hlavním štábu a v jednom kuse uklízíme. Upřímně buď rád, že tu nejsi… Jak se máš? Co mudlové zlobí hodně? Mám ti od taťky vyřídiť, že si pro tebe v den tvých narozenin přijedeme! Není to super! No nic musím jít zase uklízet.
Ron
PS: Odepiš jestli tě mudlové pustí.
Konečně dobrá zpráva. Řekl si a načmáral Ronovi odpověď.
Ahoj Rone,
Mám se dobře. S mudlama nebudou potíže. Budou rádi, až se mě zbaví. Pozdravuj Hermionu.
Harry
"Trochu stručnější, ale bude to stačit" nadepsal dopis a připevnil ho Hedvice k noze "Dones ho Ronovi" zahoukala na souhlas a vylétla z okna do západu slunce. Západu slunce?! To už je večer podivil a teprve nyní si všiml své únavy. Položil hlavu na polštář a během několika minut spokojeně pochrupoval.
***
Ve snu se znovu ocitl v sídle pána zla. Byl ve velké hale s tmavě vymalovanými stěnami a tmavým mahagonovým nábytkem při stěnách. Na podlaze byla vyobrazena šesticípá hvězdy zlaté barvy. Na stropě vysel křišťálový lustr. Na konci místnosti stál velkolepý trůn se znakem zmijozelova rodu. Naproti trůnu byla velká dřevěná brána podobná té v Bradavicícch.
Voldemort si zrovna svolal schůzi nejvěrnějších smrtijedů. Moc jich nebylo pouhých deset postav.
"Mí nejvěrnější" začal proslov "Zítra provedeme dlouho očekávaný plán na zničení mého největšího nepřítele. Zítra bude ideální čas na rušící kouzlo. Luciusi vyber si do skupina ještě dva mé nejvěrnější a proveď úkol. Bez něho se nevracej. A ať je živý" usmál se.
"Ano pane" zamumlal Malfoy
"Dále vám musím oznámit, že mezi námi je špeh. Nevím, kdo to je, ale podává informace Fénixově řádu. Pokuste se ho najít. Nezabíjet. Já si ho vychutnám sám. Notte ty budeš pozorovat a hlásit jakékoliv změny chování mích smrtijedů" Přes Voldemortovu tvář se přehnal úšklebek. Mezi smrtijedy to zašumělo. Jen jeden smrtijed zůstal stát a nehýbal se.
"Snape. Přistup blíž." Pokynul pán zla
Smrtijed, který se před chvílí ani nepohnul, se váhavým krokem posunul před svého pána a poklekl. "Ano můj pane"
"Potřebuji, abys mi udělal tento lektvar. Doufám, že víš jak ho udělat." S tím mu Voldy podal lísteček s názvem lektvaru. Snape si ho přečetl a zalapal po dechu.
"Pane jste si jistý, že je to správný název?"odvážil se zeptat klečící smrtijed
"Ano Severusi. Jsem si stoprocentně jistý." Snape se zvedl a zalezl do řady
"Pro dnešek je to vše. Můžete jít." Postavy v černých pláštích postupně odcházeli. Nakonec tam zůstal sám Voldemort.
Harry se s výkřikem probudil. Co to mělo znamenat? Koho chtějí unést. Znovu položil hlavu na polštář, zítra o tom popřemýšlí. Hned na to zaspal nyní již ničí nerušeným spánkem. No vlastně rušeným.
***
"VSTÁVEJ TY HOLOMKU." Ozval se domem hlas strýce Vernona. Harry se neochotně zvedl z postele a podíval se na hodiny. Bylo 8:10. Hodil na sebe nejbližší oblečení. Kalhoty a triko po Dudleym a do kapsy si zastrčil hůlku. Doběhl v rychlosti do koupelny a provedl ranní hygienu. Na sen si ani nevzpomněl.
"Tak sakra kde jsi!?" ozval se znovu strýc
"Už jdu." Naposledy se kouknul do zrcadla na svou bílou pleť s kruhy pod očima, které si pěstoval od začátku prázdnin a běžel dolů. Chvíli váhal jestl se z něj nestal upír. Blbost, kdy by se k němu dostal upír když nevychází ven? Otočil se a běžel dolů.
"Udělej si snídani. Já s Petunii a Dudleyem jsem jedli. Dneska jedeme na výstavu vrtaček, takže tu do večera nebudeme. Ne, že něco provedeš. Já to poznám. K obědu si dej předvčerejší večeři." Ukončil výklad Dursley senior
"Proč mě nehlídá paní Figgová?"
"Je v nemocnici. Někdo ji okradl. Nebudeš dělat nepořádek a nic neprovedeš, rozumíš?!" opakoval
"Ano, rozumím." Odvětil Harry a díval se na zavírající se dveře za Dursleyovýma. Napínal uši jestli uslyší odjíždět auto a jakmile žádný hluk neslyšel, uvolnil se a začal hledat něco k jídlu…
Po "vydatné" snídani skládající se ze starých konfleků a něčeho podobného mléku se rozhodl trochu projít. Přeci jenom venku nějaký čas nebyl. Nohy ho zavedly k nedalekému hřišti s rozbitými houpačkami. Sedl si na jednu, které držela při sobě jen silou vůle. Najednou se mu vybavil sen s Voldemortem. Koho se to chystali unést? Kdo je Voldemortův největší nepřítel?Moment podle věštby jsem to já?! Dneska je včera nebo včera je dneska? Sakra. Co mám dělat? Mohl by zakřičet a třeba se někdo objeví nebo napsat Brumbálovi. Zvolil druhou možnost nebudu dělat divadlo, ještě by mu vynadali za rušení klidu.
Zvedl se a chystal se domů, aby odepsal, když…
… se z dálky ozval zvuk od přemístění. Okamžitě se otočil za směrem hluku a připravil si hůlku. Přes hřiště k němu mířili tři postavy v černých pláštích a hůlkách v rukou.
"Sakra. To mám dneska štěstí." Zaklel a přemýšlel jestli utéct a nechat na sebe ze zadu pálit kletby nebo hrát o čas a čekat dokud nepříjde řád. Lepší si povídat než ležet na zemi pod Cruciatusem. Pomyslel si. To už k němu došli všechny tři postavy v plné své kráse.
"Pottere. Jak rád vás znovu vidím." Zašklebil se smrtijed stojící uprostřed. Harry v něm poznal Luciuse Malfoy.
"Bohužel vás zklamu není to oboustranné, Luciusu"
"Pojďte Pottere. Pán vás chce vidět." Pokračoval smrtijed a pokynul rukou k sobě
"Ale já jeho ne." Namířil hůlku na nejbližší postavu v černém plášti. Shodou náhod Luciuse.
"Nedělejte scény. Stejně půjdete, tak nebo tak." Tentokrát promluvil smrtijed na pravo od Luciuse.
"Ále Belatrix. Ty jsi přišla taky? Kdopak je ten poslední?" žvanil chlapec s jizvou na čela. Heh to by mě taky zajímalo -No do trojice lidí, které nejvíce nesnášíš už chybí jenom Snape - Moc vtipný - Já to myslel vážně - A kam pak zařadíš Voldemorta? - No přeci do kategorie budoucích objetí války - Nějak si věříš ne? - Sebedůvěra musí být, obzvlášť v této chvíli - Kdo to tedy je? - Jak to mám vědět? - Co já vím. A mlč. Chci klid na myšlení - Ty přemýšlíš? - TICHO…
"To vás nemusí zajímat, Pottere. Půjdete s námi po dobrém nebo po zlém?" zeptala se Bela
"No já s vámi nikam nepůjdu. Nevím proč se ptáte…" odvětil klidně
"Po zlé" zavrčel Malfoy "Mdloby na vás"
"Protego"
"Vy jste se naučil bránit?" řekl hrajíc překvapení smrtijed stojící uprostřed
" Já to uměl od svého jednoho roku. Zapomněli jste na svého polomrtvého pána lordíka Voldíka?" dráždil je chlapec To jsem trochu přepísk. Uvědomil si jakmile dostal Lucius červenou barvu v obličeji.
"Crucio" zahřměla pro změnu smrtijedka po jeho pravém boku. Harry se svalil na zem v křečích. Nebudu křičet tu radost jim neudělám. Za chvíli stejně nevydržel nekřičet. Zničeho nic kletba přestala a on se mohl konečně v klidu nadechnout. Začal se škrábat na nohy.
"Tak co. Došla ti slova Pottere?" otázat se Lucius s úsměvem
Harrymu se konečně podařilo postavit. "Mě? Mě nikdy slova pro tebe nedojdou Lucíku."
"Crucio" vyslal pro změnu Lucius. Proč já jen nedržel hubu? Nadával si zatímco se do jeho těla zapichovalo tisíc nožů. "Crucio" ukončil kouzlo přívrženec pána zla. Chlapec začal kašlat krev.
Mám se zvednout, nemám se zvednou?Mám se zvednou, alespoň se tu nebudu válet. Líp se utíká ve stoje. Jen jestli se zvednu. Harry se velice pomalu začal škrábat na nohy "Au to bolelo" řekl se smrtelně vážnou tváří. Což u smrtijedů vyvolalo salvu smíchu.
"Tak tohle až budu někomu vyprávět." Kroutil hlavou Malfoy
Harry se jen tak, tak držel na nohách " V Azkabanu to budeš moct vyprávět leda mozkomorům" opáčit
"Ty, crucio" vyslovil se smrtijed. Kletba, však neměla dlouhé trvání. Harry sotva začal křičet, když nad sebou zaslechl "Expeliarmus"
Ten hlas znal jen si nemohla za boha vzpomenout odkud. Znovu, dnes už po třetí se postavil na nohy a cestou sebral hůlku. Otočil se a uviděl k němu běžet členy řádu. Remus a Tonksová.
Smrtijedi si všimli řádu a vyslali na ně několik kouzel. Remus bojoval s Luciusem a nezmámím smrtijedem, zatímco Tonksová s Belou. Harry tam jen stál neschopen pohybu a pozoroval létající světýlka.
To je jak na pouti. Spousta světýlek kolem. - Haló je tam někdo, kdo dokáže normálně mluvit? - Co? - Slyšíš se vůbec? Kolem tebe se bojuje a ty přemýšlíš o světýlkách na pouti, na které si v životě nebyl. - No a co? - Pomož jim? - Komu? - Řádu! - Jo aha - Cvak...
Teprve nyní si uvědomil boj kolem sebe. Tonksová a Lastrangerová leželi na zemi. Remus pořád bojoval proti dvou smrtijedům.
"Perfonic solemus" vykřikl Lupin
"Mosterno kolorpus" zakřičel Lucius
"Impedimenta" zařval poslední smrtijed o trochu později
Harry snažící se běžet na pomoc Remusovi, si na poslední chvíli všiml, jak Luciusovo kouzlo zasáhlo Remuse a Remusovo kouzlo zasáhlo Malfoye. Vzduchem letělo ještě ono opožděné kouzlo a mladý Potter mu vběhl přímo do rány. Kouzlo do něj narazilo a odmrštilo jej na nedalekou houpačku. "Au" zašeptal si pro sebe a teprve poté, co uslyšel křupnutí dřeva si uvědomil svůj zdravotní stav. Poslední kouzlo dodalo jeho vzhledu onu třešničku na dortu, jelikož se při dopadu bouchl do hlavy o železnou tyč. Zatmělo se mu před očima. Poslední, co si pamatoval byla vůně máty a hřebíčku…
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 werusenka werusenka | 4. července 2007 v 21:51 | Reagovat

zajímavý těším se na pokračování

2 III III | 10. července 2007 v 15:53 | Reagovat

Pěkný

3 r.r.o.o.n.n.y.y r.r.o.o.n.n.y.y | 10. července 2007 v 18:45 | Reagovat

je to zajímavé a poutavé. Z toho co jsem si přečetla píšeš velmi pěkně.

4 Blytonka Blytonka | 11. července 2007 v 11:18 | Reagovat

Zajímavé, ale zatím se nebudu moc rozepisovat...z první kapitolky toho taky moc nezjistíš, že? 8-D No...v každém případě podle tohohle blogu píšeš úžasně 8-D !!!

5 dave57 dave57 | 27. srpna 2007 v 0:18 | Reagovat

Hezky Aileen...!

6 EEvik EEvik | Web | 6. července 2008 v 13:26 | Reagovat

¨dobry :)

7 alik alik | Web | 12. července 2011 v 14:10 | Reagovat

Glosuju Ti to. Jen pro tvojí informaci, abys věděla kde si přečíst připomínky a zlepšit se. S pozdravem začínající glosátorka Alik

8 Mr Anonim Mr Anonim | 23. listopadu 2011 v 17:49 | Reagovat

Zajímavé. Ze slohového hlediska je to velmi dobré, až na pár chybek (např. věta: Moment podle věštby jsem to já?! ...). Pak tu samozřejmě bylo několik dějových chyb (např. Lupin a Tonksová se tam dostavili až po tom, co byl Harry třikrát vystavět kletbě "Cruciatus", ale ochrana Harryho byla hlavním cílem Fénixova řádu, takže by na něj měl někdo dohlížel nonstop, a tak by mohl proti jen třem smrtijedům zakročit ihned). Ale jinak to je velmi hezký příběh.

9 Harry Harry | 18. dubna 2012 v 15:09 | Reagovat

to je super! skoro jako od JKR :D

10 LarrySoida LarrySoida | E-mail | Web | 27. dubna 2017 v 23:41 | Reagovat

join the new social <a href=http://onlinecasinos-x.com>casino</a> guide

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama